Článek
Nejsilnější ekonomickou pozici si dlouhodobě udržuje Praha. Vytváří přibližně čtvrtinu celostátního HDP, přestože v ní žije necelých 13 procent obyvatel Česka. Hlavním důvodem je koncentrace firem, státních institucí i velký počet zaměstnanců dojíždějících z ostatních krajů. Nadprůměrné jsou i mzdy. V roce 2024 dosáhla průměrná hrubá mzda v Praze téměř 58 tisíc korun, zatímco celorepublikový průměr činil necelých 46 tisíc.
Vývoj průměrné hrubé mzdy
Na Prahu těsně navazuje Středočeský kraj, nejlidnatější region republiky s téměř 1,5 milionu obyvatel. Těží z blízkosti metropole, nízké nezaměstnanosti a dlouhodobého přílivu obyvatel. Jako jediný kraj má stále více dětí než seniorů a zároveň nejrychlejší růst populace.
„Středočeský kraj ale není monolit,“ upozornil Daniel Čermák ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. „Je rozdíl mezi oblastmi v zázemí Prahy a podél dálnic, odkud se dojíždí do hlavního města, a periferií kraje s horší dopravní dostupností,“ zhodnotil.
Krajem kontrastů je Jihomoravský, třetí nejlidnatější region. Přestože Brno funguje jako významné centrum vzdělávání, vědy a služeb, ekonomická situace regionu je výrazně nerovnoměrná. Průměrná mzda zde v roce 2024 dosáhla zhruba 45 tisíc korun. Podíl nezaměstnaných se blížil pěti procentům.
Jihomoravský kraj zároveň patří k regionům s rychlejším stárnutím obyvatelstva – na 100 dětí zde připadalo zhruba 130 seniorů.
Naopak kraj s nejmenším počtem obyvatel, Karlovarský, patří k těm s nejnižší mzdou a zároveň k demograficky nejohroženějším. Je nejrychleji stárnoucím krajem.
Roste počet jednočlenných domácností
V roce 2024 vzrostl počet obyvatel pouze ve čtyřech krajích, v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském. Ve většině případů šlo o důsledek migrace, zejména přistěhovalců ze zahraničí. „Více narozených než zemřelých jsme už pátým rokem zaznamenali pouze v Praze,“ uvedl Michal Kolísko z informačních služeb ČSÚ.
Narostl také počet jednočlenných domácností, z celkového počtu tvoří už téměř třetinu. Nejvíce jich je v hlavním městě. Podle demografa Tomáše Fialy z Vysoké školy ekonomické v Praze je to způsobeno mimo jiné změnou životního stylu. „Mladí lidé hůře navazují vztahy, takže žijí častěji sami,“ konstatoval. „V neposlední řadě je více seniorů, kteří počet jednočlenných domácností zvyšují,“ připomněl.