Článek
To v listopadové predikci předpovědělo, že by se v roce 2026 mohly zvýšit o 5,8 procenta. Pro letošek odhaduje jejich růst na 6,9 procenta. Za celý letošní rok, tedy včetně posledního čtvrtletí, ministerstvo predikuje průměrnou mzdu ve výši 49 053 korun. Příští rok by podle něj měly dosáhnout v průměru 51 909 korun hrubého měsíčně.
„V řadě odvětví a profesí se nadále projevuje znatelný nedostatek pracovníků, což pozitivně přispívá k dynamice výdělků. Stejným směrem působí silný nárůst spotřebitelských cen a ziskovosti firem z předchozích let, který se promítá do vyšších mzdových požadavků ze strany zaměstnanců,“ odůvodnilo ministerstvo svá očekávání.
Zhruba stejnou predikci má pro příští rok centrální banka, podle níž by měly růst mzdy v průměru o 5,7 procenta.
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil očekává růst nominálních mezd zhruba o 5,5 procenta. „Ekonomika míří nahoru a je relativně nízká nezaměstnanost. Z toho pak logicky plyne i tlak na vyšší mzdy,“ konstatoval.
Polepší si podle něj především služby a stavebnictví. Otazníky zůstávají nad průmyslem, kde byl v poslední době tlak na snižování pracovní síly a nebyl příliš silný mzdový růst.
Otázkou také je, jak se bude vyvíjet situace ve státní a veřejné sféře, kde se v poslední době příjmy příliš nezvyšovaly.
Pořád se pohybujeme v období po energetické krizi, kdy byla vysoká inflace a kdy jsou zvýšená očekávání ve vyjednáváních
„Minulá vláda byla pod tlakem udržet deficity v mezích zákona o rozpočtové zodpovědnosti, takže jí na zvyšování platů v této sféře příliš peněz nezbývalo. Těžko odhadovat, jestli se to nová vláda rozhodne změnit, i když bych se tomu příliš nedivil,“ dodal Hradil.
Nejoptimističtější je hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš, podle nějž se příští rok mzdy zvýší v průměru zhruba o šest procent. „Průměrný meziroční růst by sice v české ekonomice měl být okolo 4,5 nebo pěti procent, což by odpovídalo dynamice produktivity práce a inflačnímu cíli centrální banky. Ale pořád se pohybujeme v období po energetické krizi, kdy byla vysoká inflace a kdy jsou zvýšená očekávání ve vyjednáváních. Navíc je situace na trhu práce stále napjatá,“ dodal.
I on očekává růst především ve službách a stavebnictví, kde se hůře nahrazuje lidská síla třeba umělou inteligencí nebo digitalizací. Pomalejší bude i podle něj průmysl.
Lidé si koupí více
V příštím roce se dá čekat nejen růst nominálních, ale i reálných mezd. Tento parametr měří, kolik zboží a služeb mohou lidé za své příjmy nakoupit. Podle ministerstva financí reálné mzdy příští rok porostou o 3,4 procenta. To je sice méně než letos, ale i tak zaměstnancům zbude více na výplaty.
Stejný růst reálných mezd očekává i Česká národní banka. „V příštím roce ale začne postupně zvolňovat do blízkosti dlouhodobě průměrných hodnot,“ upozornila nicméně. Letos bude podle jejího odhadu meziroční růst reálných mezd 4,5 procenta.
„Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019,“ prohlásil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rok 2026 bude v Česku z hlediska kupní síly průměrné hrubé mzdy podle něj rekordní. „Konečně z daného hlediska předčíme úroveň dosud rekordního roku 2019 a budeme moci konstatovat, že jsme z propasti venku. Z propasti, do níž nás uvrhl nejprve covid a posléze válka na Ukrajině a jejich ekonomické dopady. Pochopitelně, nejtíživějším z těchto dopadů bylo mocné zrychlení inflace,“ připomněl.
Právě mohutná inflační vlna může podle Kovandy z velké části za to, že Česko spadlo do propasti hlubší než jiné ekonomicky srovnatelné země. Inflační tlaky sice českou ekonomiku zcela neopustily, růst spotřebitelských cen by však měl příští rok podle ekonomů po letošních zhruba 2,5 procenta o pár desetin klesnout.
