Pokles populace si vybírá svou daň. V Japonsku je devět milionů prázdných domů

Neobývané domy se v Japonsku obecně označují termínem „akiya“, který odkazuje na opuštěné obytné domy ve venkovských oblastech. Současný problém se ale netýká jen venkova. K vidění začíná být také v Tokiu nebo Kjótu, což jen dál podtrhuje problém stárnoucí populace a alarmujícího poklesu v porodnosti, napsala CNN. V domech a bytech nemá prostě kdo bydlet.

„Je to příznak poklesu japonské populace. Problémem ve skutečnosti není stavba příliš mnoha domů, ale nedostatek lidí,“ řekl Jeffrey Hall, lektor na Kanda University of International Studies v japonské prefektuře Čiba.

Podle údajů ministerstva vnitra a komunikací je v Japonsku až 14 procent všech rezidenčních nemovitostí prázdných. Do statistiky jsou nicméně započítány také domy, které jsou prázdné jen dočasně, protože jejich majitelé pracují v zahraničí.

Akiya se často předávají z generace na generaci. Nicméně s klesající porodností v zemi mnoho z těchto domů nemá dědice, na kterého by mohly přejít, případně je zdědí mladší generace, které už se ale přestěhovaly do měst a nevidí smysl v návratu do venkovských oblastí, uvedla dále CNN s odvoláním na odborníky.

Přitom bydlení ve velkých městech není vůbec levnou záležitostí. Zatímco průměrná cena bytu o výměře 70 až 80 metrů čtverečních se ve 14milionovém Tokiu pohybuje kolem 70 milionů jenů (10,2 milionu Kč), tak v menším Sapporu s přibližně dvěma miliony obyvatel je cena poloviční, uvádí realitní server Tokyo Portfolio.

Problémem Tokia je to, že po desetiletích deflace a stagnujícího růstu zažívá Japonsko investiční boom, který způsobil, že byty v centru hlavního města jsou pro řadu mladých Japonců nedostupné. „Ceny bydlení a nájmů se proti minulosti hodně zvýšily, ale platy tolik nevzrostly,“ řekla agentuře Reuters 31letá Kawamata, která se s manželem živí jako účetní. Při koupi bydlení se nakonec museli uskromnit s menší výměrou, než plánovali.

Pro místní obyvatele se Tokio stalo druhým nejnedostupnějším městem na světě, hned za Hongkongem, uvedla loni investiční banka UBS. V zemi tak vzniká určitý paradox: ve velkých městech jsou nemovitosti předražené a na venkově vyprázdněné.

Situaci kolem prázdných domů komplikuje také administrace – v některých případech místní úřady kvůli špatnému vedení záznamů nevědí, kdo jsou vlastníci domu. Roli pak sehrává také skutečnost, že v Japonsku je pro vlastníky nemovitostí levnější variantou si dům ponechat než jej zbourat kvůli přestavbě.

A když se majitelé přece jen rozhodnou dům prodat, mohou mít problém najít kupce, protože „mnoho z těchto domů je odříznuto od přístupu k veřejné dopravě, zdravotní péči, a dokonce i obchodům se smíšeným zbožím“, vysvětlil Hall.

Určité řešení, jak prázdné domy zaplnit, nabízí poptávka ze zahraničí. Na sociálních sítích se často objevují populární videa, kterak cizinci koupili v Japonsku levný dům a proměnili ho v nový penzion či kavárnu

Podle Halla to ovšem není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. Množství administrativy kolem odkoupení nemovitosti totiž není pro cizince, který neovládá japonštinu moc dobře, snadným úkolem.

Trend hodně domovů na malý počet lidí bude zřejmě ještě nějakou dobu pokračovat. Počet Japonců totiž dál klesá. Při posledním sčítání lidu v roce 2022 se ukázalo, že počet obyvatel se meziročně snížil o více než 800 tisíc na 125,4 milionu.

Loni počet narozených dětí klesl již osmý rok v řadě a podle oficiálních údajů dosáhl rekordního minima. Japonská porodnost se už léta pohybuje kolem hodnoty 1,3, což je daleko od hranice potřebné k udržení stabilní populace, která je 2,1.

Jak ovšem britský server The Guardian připomněl, úbytkem populace netrpí jen Japonsko, ale také další asijské země, jmenovitě například Jižní Korea nebo Singapur. Zejména v Jižní Koreji se potýkají s velkým problémem nízkého počtu novorozenců. Loni tam porodnost klesla na historicky nejnižší hodnotu 0,72, což je výrazně méně než v Japonsku.

Přesto v Jižní Koreji na rozdíl od Japonska problému prázdných domů v důsledku klesajícího počtu obyvatel nečelí, spíše naopak. V hlavním městě Soulu míra nabídky bydlení v posledních letech klesá, v roce 2022 se dostala na úroveň 93,7 procenta, což je nejméně za posledních 13 let, upozornil jihokorejský deník The Chosun.

Míra nabídky bydlení odpovídá počtu bytových jednotek dělených počtem domácností, přičemž 100procnentí míra označuje stejný počet domů a domácností.

Vysvětlení se nabízí v „explozivním nárůstu“ jednočlenných domácností, který předstihl růst bydlení. Důvodem je, že mladí Jihokorejci dávají přednost kariéře před manželstvím, a to nejčastěji z ekonomických důvodů, protože v zemi jsou drahé nemovitosti a vzdělání. Podíl jednočlenných domácností zde loni dosáhl 42 procent, což je historicky nejvíce.