Penzijní fondy rekordně prodělaly

Účastníci doplňkového penzijního spoření, kteří loni spořili na důchod v dynamických fondech, většinou zaznamenali dvojcifernou ztrátu, vyplývá z analýzy společnosti Freedom Financial Services (FFS), kterou má Právo k dispozici.

Klienti spořící v konzervativních fondech si na rozdíl od předloňska sice většinou připsali kladné zhodnocení, to však bylo jen mírné a reálně kvůli vysoké inflaci prodělali i oni.

Na konci listopadu dosahovala inflace za posledních dvanáct měsíců 14,4 procenta a za celý rok 2022 má být v průměru kolem 15 procent. Svou výkonností tak inflaci loni nepřekonal žádný z fondů doplňkového penzijního spoření. A jen 14 z 35 účastnických fondů skončilo v nominálním plusu.

Dynamické fondy, v jejichž portfoliích dominuje akciová složka, utrpěly pokles hodnoty až o pětinu. „Záporný výsledek u těchto fondů je dán celosvětovým propadem finančních trhů, energetickou krizí, vysokou inflací, ekonomickým útlumem a válkou na Ukrajině. Tyto faktory se musely nutně promítnout u těchto vysoce volatilních dynamických fondů,“ uvedl partner ve FFS Václav Šimek.

Jak dodal, největší poklesy loni zaznamenaly fondy Uniqa Akciový s propadem 21,05 procenta a NN Růstový se ztrátou 16,45 procenta.

Nejlepších výsledků v této kategorii dosáhl fond ČS Dynamický se ztrátou „pouze“ 4,81 procenta. „Tento fond má podíl na akcio­vé složce jen 73,1 procenta, zato poměrně vysoký podíl prostředků (15,8 procenta) uložených v peněžním trhu, což se v kontextu událostí minulého roku zřejmě vyplatilo,“ podotkl produktový manažer FFS Zdeněk Bartoš.

Naopak klienty, kteří vsadili na konzervativnější, zpravidla dluhopisové fondy, může většinou těšit aspoň nominálně kladné zhodnocení. Nejlepšího výsledku – a to celkově ze všech fondů – v loňském roce dosáhl nový účastnický fond Conseq Target Bond 2035.

„Vykázal zhodnocení 5,56 pro­centa. Podobného výsledku dosáhl ještě fond KB Peněžní se zhodnocením 5,30 procenta,“ poukázal Bartoš s tím, že u fondů s kratší historií je potřeba jejich aktuální výkonnost nepřeceňovat ani nepodceňovat. Jejich kvalitu prověří až čas.

Penzijní spoření je totiž dlouhodobý produkt s horizontem dvaceti třiceti let. Důležitější než výsledek za jeden rok je podle expertů dlouhodobé průměrné zhodnocení, které daný účastnický fond přináší. V tomto kontextu nemají masivní propady dynamických fondů v uplynulém roce takový význam, protože dlouhodobě přinášejí klientům výnos průměrně kolem tří až pěti procent ročně.

Nejlepšího dlouhodobého průměrného zhodnocení dosahuje podle analýzy FFS účastnický fond Conseq Globální akciový, a to 6,15 procenta.

Účastnický nebo transformovaný fond má v Česku téměř polovina lidí. Podle údajů Asociace penzijních společností si v takzvaném třetím pilíři důchodového systému spoří 4,4 milionu klientů.

V účastnických fondech, které existují od roku 2013, si chce na důchod se státním příspěvkem zhodnotit úspory přibližně 1,6 milionu lidí. Ve starých (transformovaných) fondech penzijního připojištění, kam už deset let není možné vstupovat, si na důchod stále spoří 2,8 milionu lidí. Jejich výsledky budou známé až na jaře.

Transformované fondy garantují kladný výnos, už teď je ale podle expertů jasné, že ani v jejich případě žádný z nich inflaci neporazí.

Penzijní společnosti připisují klientům výnos poté, co si strhnou poplatek za správu aktiv a výkonnostní prémii. U transformovaných fondů vzrostla v roce 2016 roční úhrada za správu úspor z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.

Celkově mají lidé v penzijním spoření přes 574 miliard Kč, z toho je asi 110 miliard v účastnických fondech.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-­ČSL) loni uvedl, že penzijní spoření je potřeba modernizovat tak, aby zajišťovalo pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost.