Článek
„Pravděpodobně půjdeme cestou různých úrovní pro různé fondy – ty méně rizikové a spojené s menším množstvím operací budou moci účtovat nejnižší poplatky,“ řekla Novinkám Schillerová. Podrobnosti ani konkrétní harmonogram neuvedla.
Podobný návrh již předložili ve Sněmovně Piráti. Maximální roční poplatky za správu u účastnických fondů chtějí snížit z jednoho na 0,4 procenta naspořené částky. U transformovaných fondů, což je bývalé penzijní připojištění, navrhli pokles z 0,8 na 0,4 procenta.
Maximální účtované poplatky ze zhodnocení v účastnickém fondu navrhují snížit z 15 na 10 procent výnosu.
„Po třiceti letech spoření v dynamickém fondu by lidé měli na kontě v průměru o 482 tisíc korun více,“ poukázala šéfka jejich poslaneckého klubu Olga Richterová.
Vláda k tomu zaujala neutrální stanovisko. Podle Schillerové to bylo proto, že Piráti navrhli pouze snížení poplatků. Změny penzijního spoření by ale měly být rozsáhlejší.
„Vedle nižších poplatků a jejich provázání s výkonností fondů a s rizikovostí investičního portfolia se zaměřím na posílení motivace mladých lidí ke vstupu a také posílení motivace k přesunu ze zastaralých transformovaných do výnosnějších účastnických fondů,“ sdělila.
Slováci mají vyšší výnosy
Výše poplatků penzijním fondům je dlouhodobě kritizována. Podle think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) i ty nejvýnosnější zaostávají za zahraničím.
České dynamické fondy podle ní za posledních deset let dosáhly zhodnocení 88 procent, zatímco slovenské fondy navázané například na akciové indexy zvýšily hodnotu úspor o 133 procent. Ještě lepších výsledků dlouhodobě dosáhl švédský státní fond AP7 Safa, který ve své dynamické třídě zhodnotil peníze o 229 procent.
„Za poslední dekádu poplatky vymazaly přibližně 37 až 49 procent celkových výnosů fondů, zatímco v nízkonákladových zahraničních systémech je tento podíl výrazně nižší,“ konstatoval think-tank.
Podle Asociace penzijních společností ČR ale porovnává neporovnatelné. Asociace poukazuje na to, že v Česku je vstup do systému dobrovolný, zatímco v řadě dalších zemí povinný.
„To znamená, že švédskému státnímu fondu a z velké části také společnostem na Slovensku odpadají náklady na akvizici klientů,“ řekl mluvčí Asociace Jan Sedláček. Povinné fondy také mohou spravovat větší objem peněz, takže jim stačí vybírat procentuálně nižší poplatky, aby pokryly náklady.
