Článek
NKÚ chtěl především prověřit, zda zejména v letech 2021 až 2023 vynakládaly ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí peníze určené na podporu obnovitelných zdrojů účelně a v souladu s předpisy.
„Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
Projekty ze čtyř výzev z uvedeného programu, které úřad kontroloval - s dotací 12 miliard korun a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 gigawattu - zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR proti roku 2022.
Vláda ale loni rozhodla, že do roku 2030 bude 30 procent spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů, připomíná úřad. Je tudíž potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny o špičkovém výkonu 10,1 gigawattu a větrné elektrárny s výkonem 1,5 gigawattu.
Přínos fotovoltaik se liší
NKÚ zjistil, že dotace zvýhodňují domácnosti, které získávají víc peněz. Podpora výstavby fotovoltaik v domácnostech nebo na veřejných budovách přitom přináší pětkrát nižší instalovaný výkon proti podpoře poskytnuté podnikatelům.
Úřad současně dospěl k závěru, že ministerstvo i fond životního prostředí nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektřiny. Zatímco u podnikatelů představovala průměrná dotace na jeden kilowatt špičkového výkonu 5500 korun, u domácností, obcí a obecních organizací šlo v průměru až o 29 700 korun.
NKÚ upozorňuje, že pokud se v letech 2025 až 2030 nezvýší příjmy Modernizačního fondu, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně se uskuteční již obhájené investice z programu RES+, nebudou ve fondu peníze na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.
Ohledně struktury příjemců podpory z řad podnikatelů NKÚ zjistil, že víc než devět miliard korun, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+ získalo pouze 15 příjemců, a to na 219 z celkových 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu 4,4 miliardy korun na 49 projektů.
