Otázka přijetí eura štěpí koalici

„Nemáme důvod zbavovat se české koruny a rychle přijímat euro,“ řekl Novinkám poslanec ODS Jan Skopeček.

Ekonomika má podle něj množství strukturálních problémů, které je potřeba řešit. „Od konsolidace veřejných financí, přeregulovanosti, přemíry dotací až po vysoké ceny energií. Naši ekonomiku ale určitě nebrzdí česká koruna,“ prohlásil.

Na příkladu řady zemí se podle něj ukázalo, že euro není zárukou nižší inflace nebo vyššího hospodářského růstu. Česká ekonomika podle něj dostatečně nesrovnala krok s eurozónou - nedosáhla dostatečné konvergence zejména v oblasti cenové hladiny a mezd - a je také strukturálně odlišná.

Koaliční Piráti i STAN to vidí jinak a prosazují brzký vstup země do Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II), tedy navázání koruny na euro.

„Nejrychlejší cesta k euru vede přes vstup do ERM II již v příštím roce, kde pak Česko musí setrvat alespoň dva roky. Je tak možné vstoupit do eurozóny nejdříve v roce 2028, což je i rok, který si pro vstup umíme představit,“ uvedla mluvčí STAN Sára Beránková.

Doplnila, že vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala k co nejrychlejšímu plnění maastrichtských kritérií a jedním z nich je právě vstup do mechanismu ERM II. „Závazek přijmout euro navíc vyplývá již z našeho členství. Přijetí společné evropské měny by významně pomohlo našim firmám, a to například při odstranění kurzového rizika, levnějších investicích nebo nižších transakčních nákladech,“ shrnula mluvčí.

Starostové podtrhují, že Česko je malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika se silnou vazbou na země eurozóny. „Přijetí eura by zlevnilo například úvěry firmám a úplně by odpadly transakční náklady za převody měn. Jediný, kdo vydělává na tom, že máme jinou měnu než okolní země, jsou banky,“ doplnil poslanec STAN Lukáš Vlček.

„Všechny nás trápí vysoké ceny potravin a euro by přineslo také transparentnost v oblasti cen a nákladů – usnadnilo by se porovnávání cen s okolními státy, a mohli bychom tak účinně tlačit ceny dolů,“ dodal.

„Vstup do ERM II ušetří státnímu rozpočtu desítky miliard ročně na obsluze dluhu, mohou tím ušetřit také domácnosti a firmy. Navíc bychom získali možnost spolurozhodovat o měnové politice všech zemí eurozóny, což je pro nás jakožto exportně orientovanou ekonomiku podstatná výhoda,“ sdělil Novinkám šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Česko maastrichtská kritéria v minulých letech neplnilo. To se však nyní mění. Míra zadlužení veřejných financí vůči HDP by měla letos klesnout pod požadovaná tři procenta.

„Přijetí eura je v zájmu Česka, jeho občanů i firem. Jakkoliv je možné nalézt i některá negativa, převažují pozitiva tohoto kroku,“ míní lidovecký poslanec Michael Kohajda. Podle něj je ale podmínka, aby koruna byla vůči euru dostatečně silná. „Aby tak byly v co nejlepším kurzu převedeny na euro úspory našich občanů,“ doplnil.

Také TOP 09 dříve uváděla, že jejím cílem je přijmout euro co nejdříve. Česko se k tomu zavázalo už před dvaceti lety při svém vstupu do Evropské unie.

To, že by do konce volebního období vláda podnikla směrem k euru nějaké kroky, ale už na podzim vyloučil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Vláda to nemá ve svém programovém prohlášení. V tomto volebním období určitě ne,“ řekl Právu. Novinkám nyní sdělil, že mezi priority vlády patří především ozdravení veřejných financí, a teprve poté může začít debata o načasování přijetí eura.

Proti placení eurem je i opoziční ANO. „Ekonomické přínosy vlastní měny nyní dalece převažují přínosy eura. Díky koruně máme vlastní měnovou politiku a mnohem silnější nástroje například pro boj s inflací. Vstupem do eurozóny bychom si naopak zcela dobrovolně importovali do země problémy jihu Evropy,“ sdělila šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

V praxi se podle ní také ukazuje, že přijetí eura je impulzem ke zdražování.

ČNB, která by přijetím eura přišla o část klíčových kompetencí, výzvu prezidenta nechce komentovat. „Diskuze ohledně přijetí eura je politická záležitost, ke které se Česká národní banka nevyjadřuje,“ uvedla její mluvčí Petra Krmelová.

Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila euro představuje mezinárodněpolitický symbol, což pro leckoho může být atraktivní. „Jeho ekonomický přínos je ovšem přinejlepším sporný,“ míní.

Dodal, že ekonomika eurozóny v uplynulých dekádách svým výkonem neoslňovala a vstup zemí podobných Česku do ní jim zaznamenatelný růst prosperity nepřinesl.

„Čistě z hlediska fiskální politiky lze říci, že dlouhodobě platí, že vyšší veřejný dluh k HDP vykazují členské země eurozóny oproti nečlenským zemím,“ upozornil pak předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Tomáš Jícha z investiční společnosti Atris přijetí eura podporuje. „Čím dál větší část české ekonomiky je přímo navázána na euro. Bankovní financování na bázi eura je již zcela běžné. V oboru nemovitostí je obvyklé, že nájemné je navázáno na euro. O zjednodušení pro dovozce a exportéry není třeba mluvit,“ poznamenal.

Většina firem zavedení eura dosud odmítala. „Ztratíme možnost podpořit export a ovládat kurz. Budeme se muset podřídit monetární politice, která ale naší zemi s vysokým podílem průmyslu, jenž je navíc energeticky náročnější než v jiných zemích, nemusí vyhovovat,“ vyjádřil obavy některých podniků mluvčí hospodářské komory Miroslav Diro.

Zastánců placení eurem ale přibývá. „Koruna i inflace reagují na kroky České národní banky mizivě. Jsme exportní ekonomika, která je silně svázaná s eurozónou,“ sdělil Novinkám Jan Holiš, prokurista společnosti Akord kvint z Lubů, která vyrábí housle či violy a vyváží je do světa.

Zavedení eura by bylo podle Holiše prospěšné. „Budeme-li se moci soustředit na podstatnější věci, než je kupříkladu zařizování se proti kurzovému riziku, věřím, že budeme moci být ve výsledku samostatnější, aktivnější a sebevědomější zemí než se ‚svou‘ korunou,“ je přesvědčen.

„Po dvaceti letech v Evropské unii vnímám neschopnost se v této otázce výrazněji posouvat jako naši velkou ostudu. V posledním roce jsme si prakticky vyzkoušeli, že jde nejen o politické rozhodnutí, ale o cestu, jak být součástí finančně odolnějšího celku. O zjednodušení v zahraničním obchodu ani nemluvím,“ podotkl spolumajitel děčínského vývojářského studia Good Sailors Filip Molčan. „Jednou jsme členy EU, tak bychom měli své závazky plnit,“ dodal.

Svaz průmyslu přijetí eura dlouhodobě prosazuje. „Používání společné měny by naší ekonomice, která je silně provázaná s eurozónou, prospělo. Přijetím evropské měny by odpadly transakční náklady spojené se směňováním korun za eura, ale také kurzové riziko. Také by to mohlo nalákat více zahraničních investic do ČR, neboť kurzové riziko je nákladem nejen pro české exportéry, ale i pro případné investory z jiných zemí,“ uvedl manažer svazu pro ekonomiku, daně a finance Milan Klempíř.

Vláda by podle něj měla stanovit jasný termín a harmonogram příprav na přijetí eura.

„Z naší pozice vnímáme odmítání eura u velké skupiny živnostníků a mikrofirem, na druhou stranu výrazně menší skupinou podporující euro jsou exportéři z řad malých a středních podniků, kteří mají své zákazníky v zahraničí a již dnes čerpají výhodnější úvěry v eurech,“ sdělila pak ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.

Kurz české měny k euru by měl letos mírně oslabit v důsledku očekávaného snižování úrokových sazeb České národní banky. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. Koruna loni postupně oslabila o 2,1 procenta na 24,70 Kč za euro, což byla nejslabší úroveň od předloňského srpna.