Důraz na euro politology v Pavlově projevu překvapil, oceňují jeho dynamiku

Prezident ve svém premiérovém novoročním projevu, netradičně natáčeném na třetím nádvoří Pražského hradu, zprvu hovořil o nedávné tragédii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, následně se věnoval domácí politice. Vládě vytkl komunikaci s veřejností, naopak ocenil, že v ní nenastaly větší rozepře. Vyslovil se pro učinění konkrétních kroků k přijetí společné evropské měny. Oslovil také mladou generaci s tím, že je důležité, aby se zajímala o své okolí a snažila se měnit věci k lepšímu.

Stanislav Balík poznamenal, že asi nelze najít dvě odlišnější polohy novoročních či vánočních projevů než při srovnání Pavlova dnešního proslovu a poselství jeho předchůdce Miloše Zemana v prosinci 2022. „Dynamikou, obsahem, tématy, která zmiňoval, tím, že nebyl zahleděn do sebe a do nějakých svých bojů a bolestí, ale mířil jinam,“ řekl. V projevu podle Balíka nebylo nic vyloženě nečekaného, překvapila jej ale dynamika a energie, s níž jej pronášel.

Kubáček považuje projev za Pavlův nejlepší v době jeho prezidentství, které trvá od loňského března. Zároveň mu ale vytkl, že sobě ani vládě či parlamentním komorám nevytyčil konkrétní úkoly. Pavel přitom má tu výsadu, že je populární a má mandát a autoritu k jednomu stolu dostat zástupce vlády i opozice.

Uvedl, že Pavel je asi jediný politik, který nyní není závislý na žádných volbách. I proto jej překvapilo, že jako osobní téma pojal euro, ale nezmínil konkrétní úkoly pro vládu v boji s inflací či v nastartování ekonomického růstu. Kubáček ocenil, že se Pavel věnoval tragické prosincové události na FF UK, i snahu o kultivaci politické diskuse. Očekával ale více „peněženkových témat“, protože životní náklady občanů jsou velmi vysoké, což nepomáhá stabilitě, společnost to štěpí a propisuje se to do ekonomiky i politiky.

Podle Miroslava Mareše byl projev věcný a v zásadě obsahoval očekávaná témata, překvapením byl ale důraz na téma zavedení společné evropské měny a nastínění cesty k dosažení tohoto cíle. „Prezident byl v zásadě vstřícný k vládě, i přes kritiku její komunikace s veřejností. Zřetelně se vyslovil proti vedení Hradu předchozím prezidentem,“ uvedl Mareš.

Vzhledem ke svým horším rétorickým schopnostem předvedl Pavel nadstandardní výkon, míní Josef Mlejnek. „Projev v exteriéru je novinka, působila dobře. Projev byl pozitivně laděný, bez jedovatých výpadů, jako tomu bylo u Miloše Zemana. Byť možná příliš obecný. Jedinou konkrétní a pozoruhodnou věcí byla jasná podpora přijetí eura,“ konstatoval.

Obsahově se jednalo podle Lubomíra Kopečka o projev odpovídající Pavlovým prioritám, ať už jde o vypíchnutí úlohy NATO, nebo EU. Projev kontrastoval s těmi Zemanovými zvláště viditelně třeba ve vstřícnosti k vládě Petra Fialy (ODS), což podle politologa Pavlovi při současné neoblíbenosti kabinetu body v popularitě nepřidá. „Je dobré ocenit nepoužívání konfrontační rétoriky, která byla u jeho předchůdce typická. A Zeman v tom býval někdy hodně osobní. Je dobře, že skončilo vyřizování osobních účtů v prezidentských projevech kolem přelomu roku,“ dodal Kopeček.

Prezident tentokrát v projevu téměř vynechal zahraniční politiku a konflikty na Ukrajině či na Blízkém východě, k nimž se v minulosti vyjádřil mnohokrát. Podle Balíka tomu evidentně předcházelo rozhodnutí, že na Nový rok do proslovu patří spíše vnitrospolečenské a vnitropolitické věci. Také podle Kubáčka šlo zejména o poslání jasného vzkazu české společnosti, která je zneklidněná, unavená a v níž mnozí nedávný střelecký útok berou jako vyvrcholení nestability.