Článek
„Maďarsko je jedním z nejvýraznějších příkladů země, která se po ruské invazi nevydala cestou diverzifikace, ale naopak svou energetickou závislost na Rusku dále prohloubila,“ řekl Novinkám analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, která obchoduje na finančních trzích.
Změnu přinese až nová vláda. Vítěz maďarských voleb Péter Magyar, který po šestnácti letech nahradí v čele země Viktora Orbána, chce závislost na ruských energiích výrazně snížit, a to do roku 2035. Zároveň ale připustil, že vzhledem ke geografické poloze se Maďarsko nemůže od ruské ropy odpoutat úplně. Nová vláda proto chce alespoň snížit rizika spojená s nákupy ropy a plynu.
Nejviditelnější je podle Lajska posun u ropy. „Ještě v roce 2021, tedy před válkou, pocházelo z Ruska přibližně šedesát procent maďarského dovozu ropy. V roce 2025 už podle analýz tvořila ruská ropa až 93 procent všech dovozů,“ uvedl.
Po roce 2022 Maďarsko s Ruskem podepsalo i novou smlouvu na dodávky plynu. Původní kontrakt s Gazpromem zajišťoval zhruba 4,5 miliardy kubíků ročně, po invazi Budapešť objemy navýšila na přibližně 6,7 miliardy kubíků. „To znamená, že Rusko dnes pokrývá zhruba čtyři pětiny maďarské spotřeby plynu,“ vysvětlil Lajsek.
Důvodem jsou výhodné ceny. „Končící maďarská vláda udržovala velmi nadstandardní vztahy s Ruskem a předpokládá se, že mu Rusko na energie poskytovalo slevy a Maďaři nakupovali za lepších než tržních podmínek,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček k rostoucí závislosti Maďarska na Moskvě.