Hlavní obsah

Olomoucké tvarůžky zatím nezískají od EU chráněné značení

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

BRUSEL/OLOMOUC

Olomoucké tvarůžky se zatím nedostanou mezi potraviny, které mají chráněné označení od Evropské unie. Proti celoevropské registraci tvarůžků se sešly námitky, řekl mluvčí Evropské komise Michael Mann. Svoje výhrady vzneslo Rakousko a Německo.

Článek

"Já vím pouze o Německu, ale to je 14 dnů stará informace," reagoval jednatel loštické společnosti AW Jaroslav Kovář. V Německu se vyrábí tvarůžkům tvarově podobný harcký sýr. Podle Kováře je to jen jedna z tvarových modifikací. Firma AW do Německa vyváží ale jen zanedbatelné množství sýra.

"Námitky se daly čekat, kolegové z Evropského parlamentu to signalizovali. Doufám, že to Evropská komise bude řešit technicky a nenechá se ovlivnit politikou," uvedl europoslanec Jan Březina.

Karlovarské oplatky čekají na rozhodnutí od půlky října

Nyní musí Evropská komise posoudit, zda jsou námitky důvodné, pokud je zamítne, věc je uzavřena. "Pokud ne, nebo si nebude vědět rady, postoupí záležitost Úřadu průmyslového vlastnictví v České republice a pak začne běžet půlroční lhůta na vypořádání. Evropská komise ale nemá stanovenou lhůtu na rozhodnutí," řekl Kovář.

Například karlovarské oplatky mají podle něj podány námitky už od 14. října a dosud Evropská komise nijak nerozhodla. Proti zařazení karlovarských oplatek mezi potraviny s chráněným zeměpisným označením se před časem postavili Němci vysídlení z někdejšího Československa.

Česko má nejvíce chráněných produktů mezi nováčky v EU

Česko má z unijních nováčků nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských výrobků, je jich celkem deset. Patří mezi ně například hořické trubičky, karlovarský suchar, štramberské uši nebo žatecký chmel. Vyřizují se žádosti o udělení ochranného označení pro pardubický perník a nošovické zelí, u nichž lhůta pro podávání námitek skončila na podzim.

V současnosti na registraci aspiruje kromě jiných také jihočeská niva nebo heřmánek český. Nejvíce chráněných zemědělských a potravinářských produktů mají Itálie a Francie, Španělsko a Portugalsko.

Systém označování výrobků z určitých zeměpisných oblastí, které se pak nesmějí vyrábět nikde jinde, vznikl v roce 1992. První tři registrace Česko získalo při vstupu do unie, neboť zápis Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Češi jako jediní z nováčků vyjednali už v přístupové smlouvě k EU.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám