Článek
Tolik by stálo vybudování výroby, výzkumu, softwaru, infrastruktury i nových dodavatelských řetězců, které dnes ve velké míře stojí právě na Číně.
Nejvíce, 13,7 bilionu dolarů (291 bilionů korun), by podle britského listu The Financial Times musely investovat Spojené státy. Eurozóna by musela přidat 9,1 bilionu (194 bilionů Kč) a Británie dalších 800 miliard (17 bilionů Kč). V ročním vyjádření by to znamenalo zhruba 940 miliard dolarů (20 bilionů korun) navíc po dobu 25 let.
Pro Evropskou unii by to podle listu znamenalo výdaje téměř na úrovni zdvojnásobení současného unijního rozpočtu. Pro porovnání, loňský hrubý domácí produkt Česka činil zhruba 8,5 bilionu korun. Na zaplacení investice by tak při stejném výkonu ekonomiky bylo potřeba asi šedesát let kompletního HDP Česka.
Zatímco ze strany evropských politiků stále častěji zaznívají prohlášení o potřebě zbavit se čínské dominance v klíčových materiálech a technologiích, v praxi by takový krok znamenal dražší výrobu a tlak na ceny.
EY-Parthenon odhaduje, že v kritických sektorech by ukončení závislosti na Číně mohlo v Evropě zvýšit ceny o jedno až 2,5 procenta. Zároveň by to podle studie drželo Evropskou centrální banku i Bank of England déle nad jejich dvouprocentním inflačním cílem.
Důvodem je to, že čínské zboží má podle analýzy proti západní konkurenci tovární cenovou výhodu ve výši nejméně dvaceti procent. Netýká se to jen levnější výroby spotřebního zboží, ale i strategických oblastí, které Západ považuje za zásadní pro svou bezpečnost a budoucí konkurenceschopnost.
Podle Mezinárodní energetické agentury má Čína do roku 2035 zajišťovat přes 60 procent světově rafinovaného lithia a kobaltu a zhruba 80 procent grafitu pro baterie i prvků vzácných zemin. Právě to jsou suroviny, bez nichž se neobejde přechod k čistší energetice, elektromobilitě ani část moderního průmyslu.
Kontrola kritických článků
Zranitelnost Evropy i USA se ukázala už loni, když Peking v reakci na hrozbu 145procentních cel na čínské zboží ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnil exportní kontroly na klíčové vzácné kovy.
Výrobní linky v automobilovém průmyslu se tehdy v obou ekonomikách dostaly téměř na hranu zastavení, než Washington a Peking uzavřely příměří. Ani obrovské investice by ale podle The Financial Times problém nevyřešily rychle.
Hlavní ekonomka francouzské finanční skupiny Natixis pro Asii Alicia García-Herrerová upozorňuje, že nejde jen o cenu, ale i o schopnost Číny případné odstřižení brzdit. Peking dnes podle ní kontroluje tolik kritických článků řetězce od zpracování vzácných zemin po aktivní farmaceutické ingredience, že úplné oddělení Západu v krátkém horizontu není realistické.
Studie naznačuje, že nejpravděpodobnějším scénářem není úplný rozchod, ale jen částečné odstřižení. Podle Matse Perssona z EY-Parthenon budou vlády i firmy muset mnohem pečlivěji vybírat, do kterých oblastí investují, aby si budovaly odolnost proti čínským úzkým hrdlům. Nejde tedy o to nahradit Čínu ve všem, ale vybrat části dodavatelských řetězců, kde by výpadek nejvíc ohrozil průmysl, obranu nebo energetiku.
