Článek
Za úspěchem nestojí pouze elektromobily, ale především hybridní a plug-in hybridní modely. Právě na ně vsadili čínští výrobci ve chvíli, kdy se ukázalo, že evropské domácnosti nejsou připraveny přejít na čistě elektrický pohon tak rychle, jak se očekávalo, upozornila agentura Bloomberg.
„Čínské automobilky brzy rozpoznaly, že evropští zákazníci nechtějí přecházet výhradně na elektromobily, a přizpůsobily tomu svou nabídku rychleji než většina západních konkurentů,“ uvedl analytik Dataforce Julian Litzinger.
Klíčovým faktorem je podle něj také poměr ceny a výbavy. Čínské značky totiž nabízejí více výkonu a vybavení za nižší cenu.
Výrobci jako BYD nebo SAIC, který v Evropě prodává vozy pod značkou MG, hledají na evropském trhu odbytiště pro rostoucí produkci. Na domácím čínském trhu totiž čelí tvrdé cenové válce a slábnoucí poptávce. Navzdory výrazným slevám a rychlému postupu nových modelů tam prodeje prudce klesají, protože se spotřebitelé potýkají s bytovou krizí a křehkým trhem práce.
Evropská unie se snaží domácí výrobce chránit prostřednictvím dodatečných cel na elektromobily vyrobené v Číně. Tato opatření se však nevztahují na hybridní vozy, jejichž prodeje nyní rostou rychleji než prodeje čistých elektromobilů.
Čínským výrobcům navíc pomáhají státní podpory doma i v Evropě. Například Německo letos spustilo nový dotační program na bezemisní vozidla v hodnotě tří miliard eur, tedy asi 75 miliard korun. Na podporu dosáhnou nejen elektromobily, ale také plug-in hybridy.
Čínské značky, zejména MG a BYD, tak od spuštění dotace zaznamenaly největší nárůst prodeje v Německu.

Mezitím evropští výrobci překonávají překážky při přechodu na elektromobily. Většina z nich tlačí na zmírnění cílů EU ohledně emisí CO2, přičemž spotřebitelé jsou nestálí při nákupu drahých bateriových aut, která je vystavují nestabilní nabíjecí síti.
„Politika Evropské unie přísně regulující místní automobilky na všech úrovních, aniž by zdaňovala zahraniční výrobce, kteří nemají stejnou regulační nákladovou základnu, má očekávaný efekt,“ upozornil analytik Citigroup Harald Hendrikse. K problémům se přidávají také americká cla.
„EU musí chránit automobilový průmysl EU – stejně jako to udělala s evropskou ocelí,“ dodal Hendrikse. Evropská unie už zvažuje rozšíření cel i na čínské hybridní vozy.
Meziroční nárůst celého trhu
Největší úspěchy slaví čínské značky ve Velké Británii, Španělsku a Itálii, stále výrazněji se však prosazují také v Německu a Francii. Současně usilují o zvýšení své výrobní kapacity přímo v Evropě, čímž dále posilují svou pozici na místním trhu.
Celkem bylo v květnu v Evropské unii, Británii a Evropské asociaci volného obchodu podle Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA) registrováno více než 1,15 milionu nových vozidel, což je meziročně o 3,6 procenta více. V samotné Evropské unii to bylo přes 955 tisíc, což je ve srovnání s loňským květnem o 3,2 procenta více.
„Trh nadále těžil ze silné poptávky spotřebitelů po řadě elektrifikovaných technologií na klíčových evropských trzích, což bylo udržováno novými a revidovanými daňovými výhodami a motivačními schématy,“ uvedla ACEA.


