Článek
Zvířat v evropských chovech ubývá dlouhodobě. Loni bylo v Evropské unii 131,5 milionu prasat a 71,6 milionu kusů skotu. Oproti roku 2015 klesly počty prasat téměř o devět procent a skotu skoro o deset procent. Pro farmáře to znamená méně jistoty, pro státy větší závislost na dovozu a pro celý sektor riziko, že některé chovy zcela zmizí.
„Evropské živočišné výrobě se dlouho dařilo, dnes je ale pod tlakem,“ řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen. Komise slibuje lepší pojištění proti krizím, podporu investic, jasnější označování původu potravin nebo dostupnější jatka a zpracovny. Zmiňuje také zřízení mobilních jatek pro menší nebo odlehlejší chovy.
Samostatnou částí strategie je akční plán pro krmiva. Evropské chovy spotřebují obrovské množství bílkovin, většina jich ale pochází z dovozu, hlavně ze sóji. Komise chce, aby se více krmiv bohatých na bílkoviny pěstovalo přímo v Evropě. Podíl evropské produkce má do roku 2035 vzrůst zhruba ze čtvrtiny na 35 procent.
„Předložení této strategie vnímáme jako příležitost pro restart sektoru chovu hospodářských zvířat v Evropské unii,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle resortu ale nestačí chovy jen podpořit slovně. Česko podle něj potřebuje silnější finanční nástroje pro farmáře, zejména platby vázané na produkci v budoucí společné zemědělské politice. Důležitá je také větší ochrana chovů před nákazami a lepší řízení rizik.
Klesající počty zvířat podle ministerstva ohrožují nejen farmáře, ale i péči o krajinu. Česko proto požaduje, aby bylo možné z evropských peněz podporovat také chov prasat a drůbeže. „Považujeme za nepřípustné, aby naši zemědělci čelili nerovné konkurenci ze zemí nedodržujících srovnatelné standardy,“ uvedlo ministerstvo.
Zemědělský analytik Tomáš Maier je v hodnocení nové strategie střídmější. Podle něj je zatím napsaná obecně. „Konkrétní tam jsou pouze výhledové změny v řízení rizik, tedy pojištění a zajištění, a pak že bude vypracován nějaký plán pro využití mobilních jatek,“ poznamenal.
Za konkrétnější považuje akční plán pro bílkoviny. Ani ten ale podle něj nebude levný. „Komise chce do roku 2035 navýšit soběstačnost v bílkovinných krmivech o deset procentních bodů. K tomu můžu snad jen říct, že to bude stát neskutečné peníze, bez finančních podpor se to neobejde,“ okomentoval.
Chovatele podle Maiera obecně nejvíce zatěžuje byrokracie. „U prasat je navíc velice nízká výkupní cena, u hovězího masa je cena naopak luxusně vysoká,“ doplnil.
Chov prasat je už několik let problematický i v Česku. Soběstačnost ve vepřovém mase podle ministerstva dlouhodobě klesá, v roce 2024 dosáhla 46 procent.
