Hlavní obsah

Odchod Řecka od eura by střední Evropa silně pocítila

Právo, Novinky, tov, plk
Aktualizováno

Ačkoli akciové trhy sázejí na dohodu věřitelů s Aténami, studie bankéřů z UBS upozorňuje na to, že bankrot a odchod Řecka z eurozóny by nepříjemně zasáhl i ekonomiky zemí, jako je Česko, Polsko nebo Maďarsko, jejichž obchod je na eurozóně závislý. Napsal to ekonomický list Financial Times.

Foto: Petros Giannakouris, ČTK/AP

Ilustrační foto

Článek

Rostoucí tlak po odchodu Řecka by se podle studie banky UBS negativně odrazil na náladě investorů. "Největší dopad by byl na měny, jako je maďarský forint nebo polský zlotý, kde očekáváme pěti až desetiprocentní propad hodnoty vůči euru, což by znamenalo patnácti až dvacetiprocentní propad vůči americkému dolaru," cituje list studii UBS.

Ta zmiňuje Česko, Polsko a Maďarsko jako země, které jsou závislé na vývozu do eurozóny a případný Grexit by na ně dopadl z hlediska obchodu a investic.

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Že by bankrot Řecka mohl ohrozit měny zemí jako ČR a snížit příliv investic, uvedl v pondělí ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Reagoval tak na pondělní prohlášení ministra financí Andreje Babiše (ANO), ať Řecko konečně zbankrotuje. [celá zpráva]

"Podobný kolaps by mohl mít jako následek určité oslabení a ohrožení samostatných měn menších států ve východní Evropě. Mohl by mít vliv na snížení přílivu investic do států, jako je Česká republika, Polsko, Slovensko nebo Maďarsko," uvedl šéf diplomacie. "Já bych si nebyl tak jistý, že bankrot Řecka by byl něčím, co by se České republiky vůbec netklo," dodal.

Zaorálek: Zkouška eurozóny

Zaorálek se obává, že by kolaps Řecka mohl snížit ekonomický růst Evropy, na její stabilitě je přitom ČR podle něj závislá. Takový vývoj by dal světu signál, že EU nedrží pohromadě, a negativně by ovlivnil pohled na Evropu. "Kolaps Řecka by byl zkouškou eurozóny a Evropské unie a mohl by se na České republice podepsat víc, než si dnes dovedeme představit," poznamenal ministr.

Podobný názor má i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Nikdy nevíte, jak na takovouto věc zareagují kapitálové a finanční trhy, a pokud by vznikla panika na trzích, tak by se nás to samozřejmě dotklo,” řekl.

Soudí ale, že Řeckem by se eurozóna určitě neměla nechat vydírat. „Nikdo z nás by si neměl přát, aby zbankrotovalo, nejlepší by bylo, kdyby Řecko přistoupilo na podmínky věřitelů, ty podmínky plnilo, a zůstalo v eurozóně. To by byla určitě nejlepší varianta,“ nastínil.

Rozumná dohoda je nejlepší

Podle ekonoma Ery Jana Bureše je z pozice české ekonomiky nejlepší takové řešení, jaké by co nejméně zatížilo naše hlavní obchodní partnery v eurozóně. „Z tohoto pohledu je třeba říct, že není bankrot jako bankrot. Neřízený bankrot spojený s odchodem z eurozóny není v zásadě v zájmu nikoho. Nejlepší by byl kompromis, který na jedné straně povede k přijetí důležitých strukturálních reforem v Řecku (trh práce, penzijní systém), za které věřitelé výměnou nabídnou odpuštění části dluhu,” řekl Novinkám.

„Nejlepším řešením pro obě strany, Řecko a jeho věřitele, je dosažení rozumné dohody a udržení Řecka v eurozóně. Náklady Grexitu by byly pro obě strany větší než jeho přínosy,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Někteří analytici ale s analýzou UBS úplně nesouhlasí a upozorňují například na to, že oslabení koruny, zlotého nebo forintu by naopak vedlo k posílení exportu těchto zemí, protože se stává v přepočtu na eura levnějším.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám