Odbory v Liberty šokoval razantní návrh na snížení platů: Horší než v divokých devadesátkách

Kromě snížení tarifů navrhlo vedení huti odborářům v rámci vyjednávání o dodatku kolektivní smlouvy, která skončí 30. června, zrušit také základní bonusy.

„Je to nekalý protinávrh, tvrdě jsme ho odmítli. V žádném případě se nesmíříme s jakýkoliv poklesem mezd,“ upozornil odborový předák na rourovně Petr Zegzulka.

Potvrdil, že v historii těžkého průmyslu tu něco takového nebylo. „Větší nehoráznost vůči zaměstnancům za dvaasedmdesát let nikdy ze strany zaměstnavatele nepřišla. A to ani za doby Petrcíle v divokých privatizačních devadesátých letech minulého století. Je to nepřijatelné a neomluvitelné. Nebudeme platit za vypočítavost majitele, který si hraje na byznysmena,“ nebere si Zegzulka servítky.

Ostravská huť má spolu s dceřinými firmami přes 5100 zaměstnanců, jejich průměrná mzda bez managementu je 41 613 korun. Pokud by Liberty návrh na snížení platů prosadila, spadl by podle Zegzulky základní plat u nejvíc exponované třídy pět na 17 580 korun.

„Když k tomu připočítám druhou složku, tak by to bylo nějakých třiadvacet, čtyřiadvacet tisíc hrubého. A teď si vezměte, že by z toho ještě měli lidi brát jen 70 procent. To jsme v podstatě pod hranicí minimální mzdy. Větší nehoráznost jsem neviděl. Nikdy,“ hřímá odborář Zegzulka, který odmítá, aby dluhy za majitele platili zaměstnanci.

„Když nebudou peníze pro lidi, nemohou počítat se splacením dluhů ani věřitelé,“ upozornil.

Zatímco huť chce platy snižovat, odboráři požadují navýšit je o 15 procent. „Samozřejmě to obhajovali, že firma na to nemá. Nicméně jsou různé možnosti, jakým způsobem si nastavit za této situace financování zaměstnanců,“ poradil manažerům předseda odborů Slanina, který nechtěl ani naznačit, co odboráři podniknou, pokud firma od návrhu neustoupí.

Jenže Liberty krok zpět udělat nechce. „Návrh je v souladu s naším závazkem snižovat náklady, jak je uvedeno v restrukturalizačním plánu, a zároveň reaguje na nepříznivou situaci na trhu s ocelí v Česku i Evropě,“ vysvětlil Ivo Štěrba, manažer komunikace v Liberty Ostrava. Potvrdil, že kromě snížení mzdových tarifů navrhla firma odborářům také nevyplácení odměn vázaných na výkon.

Kolik Liberty Ostrava vyplatila letos na mzdách, odmítla huť říct. Odhadem to je ale zhruba 300 milionů měsíčně. Na dotaz, kde na to bere peníze, když většina provozů stojí a nevydělává, Štěrba odpověděl: „Společnost získává finance kombinací finanční podpory z mateřské skupiny, prodejem výrobků a zásob.“ A doplnil, že skupina Liberty poskytla od prosince ostravské huti finanční a materiální podporu přes 42 milionů euro (více než miliardu korun).

To, zda nemohou zaměstnanci v návaznosti na požadavek vedení Liberty začít hromadně podnik opouštět, nedokázal odborář Slanina odhadnout. Nicméně potvrdil, že někteří lidé již odcházejí. Vyplývá to i z informací Liberty Ostrava, která na konci roku 2023 uváděla, že má s dceřinými společnostmi 6000 zaměstnanců, což je zhruba o 900 více než nyní.

Část hutníků skončila na úřadu práce. „Za posledního půl roku se přišlo zaevidovat přes 130 bývalých zaměstnanců Liberty Ostrava. Asi třetina z nich již evidenci ukončila. K dnešnímu dni je v evidenci necelá stovka bývalých zaměstnanců Liberty,“ potvrdil Petr Prokop, ředitel krajské pobočky Úřadu práce v Ostravě s tím, že z Liberty samozřejmě odešlo více lidí.

„Někteří si našli jinou práci, někteří odešli do starobního důchodu, na nemocenskou,“ dodal. Podle Prokopa považuje úřad práce situaci v huti za vážnou a je připraven na všechny scénáře.

Liberty Ostrava má problémy delší čas. Od prosince, kdy jí Tameh Czech zastavil dodávky energií, většina provozů hutě stojí a většina zaměstnanců je doma. Před zhruba 1300 věřiteli, kterým dluží před 16 miliard korun, ji chrání moratorium. Aktuálně čeká na schválení restrukturalizačního plánu ze strany Krajského soudu v Ostravě.

Ostravská huť patří do ocelářské společnosti Liberty Steel, kterou vlastní podnikatel indického původu Sanjeev Gupta. Je součástí jeho rodinného konglomerátu GFG Alliance.

Kromě Česka má Liberty závody například ve Velké Británii, Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Austrálii nebo Spojených státech. Kvůli vysokým nákladům na energie čelí Guptovo podnikání problémům i v zahraničí. Na konci března podepsala Liberty rámcovou smlouvu o zvýšení kapitálu s věřiteli v Británii. Ta jí umožňuje restrukturalizovat tamní podnikání.