Nový most v Helsinkách vydrží 200 let. Oproti Dvoreckému předběhli Finové termíny

Dvorecký most překonává Vltavu v délce 360 metrů a stavěl se tři roky a sedm měsíců, přestože původní plán počítal s dvěma a čtvrt lety. Helsinský most přes mořskou zátoku Finové postavili za méně než pět let – a ještě ho otevřeli dříve, než původní plány uváděly.

„Most trvale změní geografii Helsinek, je novou, jedinečnou a výraznou dominantou. Mění to, jak se na město díváme,“ prohlásil při otevření starosta Daniel Sazonov pro stanici YLE.

Cena Dvoreckého mostu přitom za pět let vyskočila na dvojnásobek. Zatímco v roce 2021 město počítalo s 972 miliony korun, nakonec přišel na 1,97 miliardy. Stavba se potýkala se složitou geologií dna Vltavy, úpravami technického řešení i inflací. V ceně je započtena i tramvajová trať, která přes most vede.

V Helsinkách jsou náklady obtížněji srovnatelné. Původní odhad z roku 2020 byl 130 milionů eur, tedy asi 3,2 miliardy korun, a nezahrnoval tramvajovou trať.

Navíc je v dubnu otevřená stavba součástí širšího projektu propojení centra města s ostrovem Laajasalo, celek sestává ze tří mostů. Dva kratší už slouží, čerstvě otevřený most tvoří hlavní, největší část projektu.

Tramvajová trať se přes moře teprve staví, v provozu má být během příštího roku. Celkový projekt včetně tramvaje má po navýšení o cenový index stát přibližně 417 milionů eur, tedy asi 10,2 miliardy korun – téměř o třetinu více oproti původnímu plánu. Náklady na samotné mosty a tramvajovou trať vycházejí zhruba půl na půl.

Po přepočtu na metr délky vychází cena finského mostu podobně nebo jen mírně výše než u Dvoreckého.

Oba mosty mají jedno společné – nesmějí na ně auta. Určené jsou pěším, cyklistům a tramvajím. V případě potřeby přes ně smí projet sanitky, hasiči a další záchranná vozidla.

Kruunuvuorensilta spojuje nové čtvrti s centrem Helsinek, dosud bylo nutné na ostrov z centra jezdit dlouhou oklikou. Dvorecký most zase propojil Podolí se Zlíchovem a přinesl největší změnu tramvajového provozu v Praze od roku 2016.

Centrální pylon finského mostu se tyčí do výšky 135 metrů a je viditelný z velké části města. Výška mostu nad hlavní lodní trasou dosahuje 20 metrů, takže pod ním mohou proplout běžná plavidla z helsinského přístavu. Dvorecký most má podjezdnou výšku 10 metrů.

Výjimečná je předpokládaná životnost finského mostu – 200 let. „Požadavek na dvousetletou životnost zdůraznil důležitost kvality celého projektu. Přemýšleli jsme podrobněji o volbě materiálů, což přineslo vyšší náklady,“ uvedl Jari Humalajoki ze sdružení TYL Crown Bridges, které most zbudovalo.

Splnění požadavku si vyžádalo vývoj zcela nových typů betonu odolných vůči mořské vodě i opakovanému zamrzání.

„O tom slyším poprvé,“ řekl k životnosti odborník na mosty z ČVUT Tomáš Rotter s tím, že evropské normy požadují polovinu. Dvorecký most má životnost standardních 100 let.

Projektanti finského mostu museli řešit i specifické výzvy severského klimatu. Most je vybaven systémem kamer a čidel sledujících tvorbu ledu na ocelových lanech. Povrch lan je upraven zvláštním plastovým pláštěm, díky němuž led opadává v malých vločkách místo nebezpečných kusů.

Výstavba Dvoreckého mostu se zase potýkala s hustou dopravou v hlavním městě. „Laicky se může zdát, že most v moři musí být výrazně složitější, ve skutečnosti délku stavby ovlivňuje řada jiných faktorů,“ uvedl Radim Mana za skupiny Metrostav, která byla jedním z hlavních zhotovitelů.

Upozornil, že Dvorecký most byl architektonicky výjimečný. „Interně jsme mu říkali spíše ‚socha na ležato‘ než standardní most. Jeho tvar je natolik unikátní, že každý díl je originál,“ dodal. Stavbu navíc na několik týdnů přerušily povodňové stavy na Vltavě.

Délka výstavby se tak podle Many nedá posuzovat jen podle toho, zda most překonává řeku nebo moře.

Mosty bez aut nejsou v Evropě novinkou – tradici mají mimo jiné v Paříži nebo v Kodani. V Česku jsou méně obvyklé, ale Dvorecký most ukázal, že zájem o ně roste.