Článek
„Rád bych využil této příležitosti a objasnil určitým lidem v Británii, kteří mají úřední moc, že by si neměli nic nalhávat: ve finančních službách nebude obecná otevřená rovnocennost. Nebudou jednání o finančních službách jako taková,“ zdůraznil podle listu The Independent v úterý Michel Barnier, hlavní unijní vyjednavač.
Britská stanoviska pro jednání s EU odhalila v pondělí fotografie příslušného dokumentu, pořízená na velkou dálku. O uznání „trvalé rovnocennosti“ pravidel pro finanční sektor chce při jednání s EU usiloval britský ministr financí Sajid Javid. Byla by to podle něj dlouhodobá záruka, že britské peněžní instituce budou moci volně působit na unijním trhu.
Javid ale ve čvrtek rezignoval. Nahradí jej jeho dosavadní náměstek Rishi Sunak.
Zemětřesení v Johnsonově vládě: nečekaně skončil i šéf financí Sajid Javid
Zároveň Javid chce, aby Londýn měl volnost odchýlit se od unijních pravidel a regulovat věci jinak než Unie.
Jon Cunliffe, zástupce ředitele britské centrální banky, vzkázal podle listu The Daily Telegraph do Bruselu, že finanční sektor v Londýně „je pro Unii důležitý“. „Je to velké finanční centrum, kde se Unie setkává se zbytkem světa,“ tvrdil. Ostrované hlásají, že Londýn má ve finančnictví „přirozenou konkurenční výhodu“, kterou Unie nedokáže nahradit.
Pravidly Evropské unie se řídit nebudeme, vzkázal do Bruselu Johnson
Jako Austrálie
Barnier však k finančním službám řekl: „Ponecháme si volnou ruku, abychom mohli přijímat vlastní rozhodnutí.“ O nich by se s Británií, která už není členskou zemí Unie, nijak nediskutovalo.
Pokud by podle Independentu mohly orgány EU požadovat, ať britské banky působí na jednotném trhu podle kdykoli změnitelných předpisů Unie, Británie by se stala méně přitažlivou pro zakládání a působení finančních institucí.
V případě nedodržení unijních pravidel by totiž mohla být snadno odříznuta od unijního trhu.
Johnsonova tečka z Twitteru: Brexit není konec, ale začátek
Minulý týden britský premiér Boris Johnson řekl, že chce uzavřít s Unií podobnou dohodu, jakou má Austrálie. „Trochu mě překvapilo, když jsem slyšela, jak premiér mluví o australském modelu. Evropská unie nemá s Austrálií obchodní dohodu. Obchodujeme za podmínek WTO (Světové obchodní organizace). Pokud je to volba Britů, dobře, nemáme s tím problém,“ reagovala na to v úterý šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Zároveň dala nekompromisně najevo, že Londýn může při jednáních získat přístup na unijní trh, jen pokud se zaváže k dodržování standardů EU. „Teď není čas snižovat sociální ochranu nebo začít být lhostejný k boji proti klimatickým změnám. Není čas na uvolňování pravidel pro hospodářskou konkurenci,“ vysvětlila razantní postoj Unie vůči Londýnu.
Příležitost i pro Unii
Britská vláda zdůrazňuje, že brexit není pro ostrovany problém, nýbrž spíše šance. Totéž ale platí i pro Unii. Některé členské státy, jako Francie, považují odchod Britů za příležitost rozšířit finanční služby na úkor Británie, která v tomto sektoru dosud dominuje. Paříž přišla s návrhem, aby se požadavky na respektování unijních pravidel Británií ještě zpřísnily.
Některé jiné členské státy jsou naopak ochotny zmírnit požadavky, s nimiž přišla Komise v návrhu mandátu pro jednání s Brity. O jeho konečné podobě se nyní vede debata.
Středobod Unie změnil adresu
Včera schválil návrh Komise Evropský parlament. V rezoluci europoslanci vyzvali k ochraně citlivých odvětví pro případ, že by se dohodu s Brity nepodařilo uzavřít. Ochrana by mohla mít podobu cel či kvót třeba na dovoz potravin. O mandátu jednali také zástupci členských zemí EU.
Unie je připravena nabídnout Britům obchodování při nulových clech a vyloučení jakýchkoli kvót omezujících výměnu. To je víc, než umožňuje třeba dohoda EU s Kanadou.
Podmínkou ale je, že Londýn kývne na dodržování unijních standardů pro hospodářskou soutěž, pracovní podmínky, daně či pro ochranu životního prostředí.
To Johnson a jeho vláda odmítají. Pokud nedojde do konce roku k dohodě, budou se obě strany ve svém obchodu řídit pravidly WHO.
