Článek
„Podle občanského zákoníku jsou nepominutelnými dědici děti zůstavitele, případně jejich potomci, pokud děti nedědí. Například zemřely před svými rodiči nebo se zřekly dědictví,“ konstatoval advokát Jan Bunganič z advokátní kanceláře bpv Braun Partners.
Takový nepominutelný dědic pak má nárok na takzvaný povinný díl. To jsou do doby jeho zletilosti tři čtvrtiny jeho zákonného podílu, v dospělosti pak alespoň jedna čtvrtina.
„Zákonný podíl je část pozůstalosti, kterou by konkrétní dědic dostal, kdyby se pozůstalost rozdělovala podle zákona. Například když měl zemřelý manželku a tři děti, vypořádá se nejprve společné jmění manželů. Poté se jeho majetek rozděluje mezi manželku a děti rovným dílem,“ uvedl Bunganič.
Povinný díl tak tvoří jednu čtvrtinu až tři i čtvrtiny z této jedné části. Tento díl by potomek dostal i v případě, že by zemřelý odkázal veškerý majetek například manželce a na děti vůbec nepomyslel.
Mohou ale nastat situace, kdy by dědictví přišlo vniveč. Například proto, že syn nebo dcera propadly automatům a peníze z dědictví by do nich naházeli. Pak rodičům často nezbývá nic jiného než své potomky v závěti vydědit.
„To lze učinit tehdy, pokud rodičovi neposkytli potřebnou pomoc v nouzi, neprojevovali o něj zájem, byli odsouzeni pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jejich zvrhlé povaze nebo vedou trvale nezřízený život,“ řekl prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer. Specifickým důvodem je podle něj také marnotratnost či velké zadlužení.
V případě neposkytnutí pomoci nebo nezájmu se ale musí jednat o závažné opakované, a především úmyslné a vědomé jednání. Pokud například potenciální dědic neměl prostředky nebo se nacházel v cizině a nemohl o svého rodiče či prarodiče pečovat osobně, není to důvod k vydědění.
Důvod musí být jasně uveden
Nezájem pak nelze nepominutelnému dědici přičítat k tíži, jestliže k němu svým chováním podstatně přispěl i sám rodič nebo prarodič, protože třeba nezvedá telefon. „Nezřízený život se pak zpravidla vykládá jako závislost na alkoholu, omamných nebo psychotropních látkách, gamblerství, soustavné zadlužování se, neplacení výživného nebo jiné páchaní trestné činnosti,“ upřesnil Bunganič.
Vydědění pak musí být výslovně uvedeno v závěti nebo v notářském zápise. „Je třeba uvést jeho důvod. Jednoduché ‚nechci, abys dědil‘ není dostačující,“ doplnil advokát.
Vydědění jde pak samozřejmě soudní cestou rozporovat. Závěť lze zpochybnit, pokud třeba nebyla zachována její zákonná forma, svědci pod ní podepsaní byli neplatní nebo byl odkazující duševně nemocný či pod tlakem.
„Vydědění lze také napadnout, pokud jeho důvod nesplňuje zákonnou praxi. Například je nepravdivý, nelze ho prokázat nebo je subjektivní,“ dodal Bunganič.
