Nástrahy PPP na D35. Stát teď ušetří, ale nakonec zaplatí miliardy navíc

Podle bývalého ministra dopravy a současného šéfa ODS Martina Kupky je v tomto případě model financování přes PPP přesto nejlepším řešení.

„Souběžně běží výstavba D11, D6, D55 a D7. Máme výdajové limity a kdybychom nedokázali rozložit ty nástroje, tak z předchozích případů bezpečně víme, že stavby, které se realizovaly později, se také významně prodražily,“ vysvětlil.

„Tlak na to budovat v co nejkratším čase a co nejrychleji ty stavby využívat k dalšímu posílení ekonomiky je správný směr,“ dodal.

Tendr ministerstvo dopravy vyhlásilo v srpnu 2024. Jeho předpokládaná hodnota je 117,5 miliardy korun, což z něj dělá bezkonkurenčně největší dálniční stavební zakázku u nás. Do finále se dostali tři uchazeči, mezinárodní konsorcia firem.

Nejvýhodnější nabídku musí schválit vláda i Sněmovna a ministerstvo počítá s tím, že koncesionářskou smlouvu uzavře ve druhé polovině letošního roku.

Vybraný dodavatel by tak mohl zahájit přípravné stavební práce ještě letos. Končit by měl v roce 2030, což je kvůli průtahům s výběrem poradenských firem o rok později, než minulá vláda Petra Fialy (ODS) původně plánovala.

PPP projekt znamená, že dálniční úseky postaví za své peníze soukromá společnost, respektive sdružení mezinárodních firem. Ty se budou dlouhodobě starat i o jejich provoz a zimní a letní údržbu.

V tomto případě samo ministerstvo dopravy aktuálně odhaduje náklady investora na výstavbu dvou nových úseků Opatovec-Staré Město a Staré Město-Mohelnice v celkové délce 35,4 kilometru včetně dvou tunelů kvůli kopcovitému terénu na zhruba 48,6 miliardy korun. Jde o cenu, která odpovídá roku 2026.

Před dvěma lety tehdejší ministr Kupka odhadoval tyto náklady na 35 miliard. S odhadem podle ministerstva zamávala inflace, ale i technické zpřesnění očekávaných nákladů.

Vítěz však bude mít na starosti i provoz a údržbu dalších 17 kilometrů v navazujícím úseku D35 mezi Litomyšlí a Opatovcem, který vzniká v režii Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

Stát vybranému koncesionáři začne platit až v okamžiku, kdy budou nové úseky dálnice plně otevřené pro řidiče. V podkladech ministerstva dopravy pro vládu z roku 2022 je napsané, že mu stát bude od roku 2030 posílat podle předběžných odhadů 3,4 miliardy ročně.

To už bude po funkčním období dnešní vlády Andreje Babiše (ANO), která během výstavby nemusí z rozpočtu uvolnit žádné peníze. Koncese bude trvat včetně odhadované pětileté doby stavby 28 let.

Za asi 23 let provozu dálnice tak stát prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury může poslat soukromému provozovateli dálnice minimálně 78,2 miliardy. Částka se ještě může změnit podle nabídek, které předloží uchazeči.

Kdyby stát platil výstavbu i provoz dálnice od začátku sám, zaplatil by méně. A to i v případě, kdy bychom porovnali celé 28 leté období a do částky započítali i 300 milionů ročně na údržbu. Nechybí v ní ani šest miliard, které by mohly stát opravy po zhruba 15 letech provozu dálnice. Stát by tak vynaložil za stejnou dobu dohromady asi 62 miliard.

Hrubým odhadem by tedy ušetřil nejméně 16 miliard, kdyby peníze na dostavbu našel ve svém nynějším rozpočtu.

Už ve zmíněném dokumentu pro vládu však ministerstvo upozorňovalo, že pokud by vláda zvolila standardní cestu výstavby, zahájená by stejně byla nejdřív v roce 2025. I tak by tedy dálniční úseky stály minimálně o rok dříve, než jak je v plánu dnes.

Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl k tomu řekl, že projekty PPP mají smysl v době, kdy peníze nejsou.

„Pokud by projekt PPP z jakéhokoli důvodu selhal, je ŘSD připraveno v řádu měsíců vyhlásit výběrové řízení na zhotovitele a myslím, že bychom mohli začít stavět v roce 2027. Zdržení by tedy bylo v řádu několika měsíců,“ odhadl.

Jak tedy ministerstvo dospělo k částce 117,5 miliardy? A je to tedy pro stát výhodné Ministerstvo dopravy ústy svého mluvčího Františka Jemelky tvrdí, že ano.

„Studie proveditelnosti ukázala, že realizace projektu formou PPP může přinést z dlouhodobého hlediska úsporu, tzv. hodnotu za peníze,“ sdělil Novinkám Jemelka.

Hodnotu zakázky podle něj představují platby státu za dobu koncese navýšené o 30 procent.

„Cena je v podstatě jediným soutěžním kritériem (přes 95 %) a očekáváme, že v období koncese (28 let) budou celkové výdaje státu na tento projekt nižší, než kdyby tento projekt stát realizoval ve stejné kvalitě klasickou cestou,“ uvedl.

„V PPP je kladen vysoký důraz na kvalitu, která jde v mnoha oblastech nad rámec kvality ŘSD,“ podotkl. Jako příklad vyššího standardu uvedl například požadavek na kompletní pokrytí dálničních úseků kamerami.

Nejde prý jen o rozložení financování v čase a využití volných peněz na jiné důležité projekty v dopravě.