Článek
„První žaloby mohou být podané za tři až čtyři měsíce,“ uvedl pro Novinky Jan Antonín Kolář, autor projektu Česká země, který nyní řeší asi dvacítku podobných případů. Očekává, že ať už bude první verdikt jakýkoli, poražená strana se odvolá. To bude proces dále protahovat.
Spory se mohou týkat až 117 tisíc nemovitostí, označovaných jako nemovitosti s nedostatečně identifikovanými vlastníky. Většinou jde o pozemky, občas se mezi nimi objeví třeba i bytový dům. Jde například o reality po zemřelých vězních koncentračních táborů, jejichž příbuzní nevěděli, že na ně mají nárok. Případně v minulosti došlo k problémům s dědictvím, třeba kvůli emigraci během komunistického režimu.
Zmatky kolem vlastnictví těchto nemovitostí chtěl stát vyřešit do konce roku 2023. Pracoval s desetiletou lhůtou, během níž se měli lidé o pozemky a domy hlásit a nesrovnalosti vyjasnit.
Pokud to neudělali, považoval stát nemovitosti za opuštěné a počátkem roku 2024 je převedl na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten s nimi dále nakládá.
„Na základě usnesení vlády úřad převedl v roce 2024 více než 71 tisíc pozemků po nedostatečně identifikovaných vlastnících na Státní pozemkový úřad a Lesy ČR,“ uvedla mluvčí úřadu Michaela Tesařová.
Neměli vůli je opustit
Zástupci České země ale tvrdí, že nemovitosti je možné dostat od státu zpět. Opírají se o vyjádření právníků zaměřených na občanské právo Petra Tégla a Filipa Melzera. Ti v roce 2021 zpochybnili možnost státu označit nemovitosti, o něž se vlastníci nepřihlásí, za opuštěné.
„Opuštění věci předpokládá vůli pozbýt vlastnické právo, nebýt vlastníkem, a to bez dalšího,“ napsali v Advokátním deníku. „Je-li zřejmé, že vlastník přestal vykonávat své vlastnické právo v důsledku mylné představy, že vlastnictví bylo převedeno na jiného, pak to zjevně vylučuje jeho vůli věc opustit,“ dodali.
Kolář v tomto kontextu popsal případ rodiny, která se snaží domoci bytového domu. O možném nároku na něj se dozvěděla až po uplynutí původní desetileté lhůty.
Úřad se však na případný převod majetku netváří vstřícně. Od aktivit organizací jako Česká země se ve vyjádření pro Novinky distancoval. Lidé podle něj měli dost příležitostí na to, aby se o nesrovnalostech ve vlastnictví dozvěděli – skrze informace na webových stránkách ÚZSVM, na sociálních sítích nebo v médiích.
Přestože úředníci uznávají, že lidé mají právo se o majetek soudit, budou s ním i dál nakládat jako nyní.
„Nemovitosti budou nejprve nabídnuty jiným státním institucím. Pokud státní instituce o majetek neprojeví zájem, bude pro něj ÚZSVM hledat definitivního vlastníka mimo stát,“ dodala Tesařová. Cílem má být podpořit tím rozvoj obcí a krajů.