Michl: Inflace bude letos nízká

„V letošním roce dosáhneme podle naší prognózy nízké inflace. Při zvoleni guvernérem v polovině roku 2022 jsem slíbil, že se tak stane do dvou let,“ uvedl pro Novinky Michl.

Podle aktuální prognózy ČNB by průměrná meziroční inflace měla letos klesnout na 2,6 procenta z 10,8 procenta odhadovaných za loňský rok. Zároveň počítá s už aspoň slabým růstem ekonomiky o 1,2 procenta po loňském poklesu kolem 0,4 procenta.

Odezníváním inflačních tlaků a potřebou stimulace ekonomiky Michl v prosinci zdůvodnil snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Šlo o první změnu v sazbách ČNB za poslední rok a půl, další měnové jednání má bankovní rada na programu na začátku února. Cílem ČNB je co nejdříve inflaci srazit ke dvěma procentům.

Bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok kritizoval novoroční změny v dani z přidané hodnoty, které cenovou hladinu rozkolísají, avšak i on očekává, že inflace letos klesne.

„Určitě se teď v lednu nebude opakovat leden 2023, kdy se prudce zvýšily zejména ceny energií pro domácnosti. Za celý rok 2024 odhaduji průměrnou inflaci v intervalu tří až čtyř procent,“ řekl Rusnok v předvánočním rozhovoru pro Novinky.

Rusnok připomněl, že při menším poklesu sazby DPH si obchodníci v minulosti v naprosté většině případů o tento pokles pouze navýšili svoji marži a na konečné ceně výrobku či služby se to neprojevilo. „A tento vývoj předpokládám rovněž od ledna 2024,“ dodal s tím, že naopak tam, kde dojde ke zvýšení DPH, respektive přeřazení zboží či služby do vyšší sazby, to prodejci promítnou do koncové ceny.

To, že se inflace letos vrátí k hodnotám obvyklým před třemi roky, skončí neustálé zdražování a reálné mzdy začnou po dvou letech růst, slíbil i premiér Petr Fiala (ODS). Ceny jsou teď ovšem v průměru o více než třetinu vyšší než před covidem.

Podle průzkumu poradenské firmy RSM plánuje letos zvýšit mzdy až polovina firem. V polovině z nich, kde už si jsou mírou růstu jisti, bude přidání o pět až deset procent, ve druhé o dvě až pět procent.

Tam, kde se výdělky zvednou o pět a více procent, by vzhledem k očekávané inflaci měla reálná mzda vzrůst. Téměř jistě ale poklesne u většiny lidí ve veřejné správě. Vláda plošně přidá jen lékařům a učitelům, ostatním platy zmrazí. Všech zaměstnanců se přitom dotkne znovuzavedení nemocenského pojistného ve výši 0,6 procenta hrubé mzdy.

Ekonomové upozorňují, že nákladové tlaky již vymizely a pro další zdražování zboží a služeb není důvod. „Ceny průmyslových výrobců loni stagnovaly, v zemědělství dokonce poměrně svižně klesaly. Firmy ke zdražování nic nenutí a jedinou motivací by potenciálně mohla být pouze zřetelná ochota zákazníků si připlácet,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. To se ovšem podle něj nedá očekávat, protože spotřeba domácností zůstává v útlumu.

„Inflace v příštím roce podle mě míří zhruba ke třem procentům, v krajně pesimistickém scénáři k 3,5 procenta,“ dodal.

Skeptičtější než státní instituce a ekonomové jsou ve výhledu inflace firmy. Téměř tři čtvrtiny podle průzkumu ČSOB odhadují pro letošek celoroční inflaci nad pět procent.