Hlavní obsah

Lidé v práci promrhají hodinu denně u monitorů

20. 5. 2019, 5:30
Právo, Jiří Vavroň

Zaměstnanci pracující s počítači a mobily na nich promrhají v průměru 65 minut denně. Je to tolik času, jako kdyby za rok dostali navíc více než měsíc placené dovolené. Vyplývá to z analýzy, kterou již desátým rokem realizuje společnost TruconneXion.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Elektronická zahálka jednoho zaměstnance tak firmy v průměru stojí 4318 korun měsíčně, což v celoročním úhrnu představuje 51 813 korun.

To je o 3869 Kč více než loni, i když jenom kvůli růstu průměrné mzdy, jelikož se počet minut promrhaného času po deseti letech měření překvapivě poprvé zastavil. Měření se zaměřilo na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

Zaměstnanci si na firemních počítačích nejvíce zařizují dovolenou, nakupují on-line, navštěvují sociální sítě nebo sledují zábavná videa.

Lidé na sítích hledají, i jak strávit volný čas po práci, zjišťují si, jaké společenské akce, výstavy či kina by navštívili.

Ve výjimečných případech kontrolují i e-maily

Zaměstnavatelé mohou zaměstnance kontrolovat, pokud k tomu existuje oprávněný zájem. Firmy sice v souvislosti se zavedením legislativy na ochranu osobních dat (GDPR) musí více přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců víc, než je třeba, ale jejich oprávněným zájmem zůstává například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. Přehled o využití výpočetní techniky zabrání svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv.

Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití, upozornila TruconneXion.

Těžko obhajitelné by ale bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ poukázal expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník Nigrini Kipiel.

Anketa

Vyřizuje v práci soukromé záležitosti?
Ne
35,2 %
Ano, méně než hodinu denně
34,2 %
Víc než hodinu denně
30,6 %
Celkem hlasovalo 474 čtenářů.

Reklama

Výběr článků