Článek
Říkáte, že v inzerátech ministerstva financí byly chybné údaje, navíc signované vaším jménem, s čímž nemůžete souhlasit. Jak tedy vznikly?
Inzeráty si poradci zformulovali sami, já jsem se dozvěděl, že jsem podepsán jako zdroj informací v prvním inzerátu, kde byl vyčíslen schodek veřejných rozpočtů ve výši 1,3 biliónu, až poté. S tím jsem nesouhlasil, bylo to pro mne nepřijatelné. Po prvním inzerátu jsem o tom hovořil i s ministrem Tlustým, který mi garantoval, že se to už nebude opakovat. Já to vzal, pro mne to skončilo.
Čtyři dny poté večer zazvonil telefon, kde mi jeden z poradců sděloval, že vyjde druhý inzerát, jehož obsahem bylo rozdělení částek nad hranici jednoho biliónu. Včetně odhadů teoretických ztrát z arbitráží. A opět jsem byl uveden jako zdroj informací. Požadoval jsem, aby inzerát zastavili, že s tím nesouhlasím, načež mi bylo sděleno, že to nejde, že je už v tiskárně.
Chtěl bych říci, že se nejedná o spor mezi mnou a ministrem, naopak s panem ministrem jsem efektivně spolupracoval, čehož dokladem je sestavený státní rozpočet. Pokud došlo ke sporu, a k tomu došlo, tak je to spor mezi poradci a mnou, protože neexistovala elementární forma spolupráce. Poradci podle mého testovali, co vydržím a co snesu.
Částka 1,3 biliónu ale někde vznikla, tu si poradci nemohli jen tak vymyslet?
Ministerstvo vydalo první inzerát, který měl dvě části. První se týkala legislativních záležitostí, kde bylo chybně uvedeno, že vláda nedodržuje výdajové rámce od roku 2001. Tam byla chyba, za kterou stojí neinformovanost poradců, protože vláda měla povinnost je dodržovat od roku 2004.
Ve druhé části byl uveden vývoj státního dluhu. To byl podklad, který poradci převzali z mého auditu rozpočtu. Žel, v jedné z dalších pasáží, kde se hovořilo o veřejném dluhu se objevilo, že se jedná o 1,3 biliónu korun. Tato částka ale neexistuje v tom pojetí, jak pro potřeby Eurostatu sledujeme veřejný dluh. Tato částka opět vznikla v dílně poradců pana ministra, a to tak, že na zhruba jeden bilión korun existují určité závazky České republiky. Vyplývají mimo jiné z garančních smluv (ČR garantuje splácení úvěrů například od Evropské investiční banky). ČR má dále určité vnitřní závazky ze slibu o odškodnění v kauze IPB, které hradí centrální banka.
Ta ale požádá státní rozpočet o jejich refundaci. Pak jsou zde arbitráže, tento problém eskaloval ve druhém inzerátu. Odmítal jsem předjímat možné riziko, odmítal jsem zveřejnění jakýchkoli čísel, opět marně. Dále zde byly ekologické škody, smlouvy na jejich úhradu jsou stanoveny tak, že státní rozpočet uhradí určitou výši podle určitých projektů.
Navíc se v inzerátu objevily dopady zákona o neziskových nemocnicích, že případné závazky po lhůtě splatnosti hradí stát. Inzerát uváděl, že takových závazků může být za třicet až padesát miliard. Částka je minimálně desetinásobně menší.
Zůstanete i nadále na ministerstvu?
Zatím nevím. Bude to předmětem našeho pondělního jednání s panem ministrem.