Článek
Vyplývá to z úterní zprávy amerického ministerstva práce. Inflaci tlačí vzhůru výrazný nárůst cen pohonných hmot, který je důsledkem konfliktu na Blízkém východě.
Ceny benzinu se v USA v dubnu meziročně zvýšily o 28,4 procenta. Na měsíční bázi spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly oproti březnu o 0,6 procenta, zatímco ceny benzínu vzrostly o 5,4 procenta, napsal zpravodajský server AP News.
Minulý týden podle údajů motoristické organizace AAA průměrná maloobchodní cena benzinu ve Spojených státech poprvé za téměř čtyři roky překročila 4,50 dolaru za galon (zhruba 25 korun za litr).
Když Spojené státy a Izrael zaútočily letos v únoru na Írán, Teherán reagoval uzavřením Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu. Ceny energií v reakci na to prudce vzrostly.
Americká centrální banka Fed, která měla letos snížit své základní úrokové sazby, začala být opatrná a čekala, jak dlouho konflikt potrvá a zda vyšší ceny energií zasáhnou i další produkty a způsobí širší inflační vlnu.
Prezident Donald Trump ostře kritizoval Fed a jeho odcházejícího předsedu Jeroma Powella za to, že odmítli výrazně snížit sazby za účelem podpory ekonomiky.
Růst inflace představuje politické riziko pro amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho Republikánskou stranu, která se bude v listopadových volbách snažit udržet většinu v americkém Kongresu. K Trumpově výhře v prezidentských volbách v roce 2024 velkou měrou přispěl jeho slib, že sníží inflaci. Nyní jsou však Američané nespokojení s jeho ekonomickou politikou a mnozí prezidenta viní z vysokých cen na čerpacích stanicích, napsala agentura Reuters.
Pro Evropu je americká inflace varováním
„Důležité je, že nejde pouze o krátkodobý ‚ropný šok‘. Trhy začínají znovu přeceňovat riziko dlouhodobější inflace. Vyšší ceny pohonných hmot se totiž velmi rychle promítají do dopravy, logistiky i cen zboží a služeb. Pokud by ropa zůstala delší dobu nad hranicí 100 dolarů za barel, začne se inflace šířit napříč ekonomikou mnohem výrazněji než dnes. To je přesně scénář, kterého se Fed obává nejvíce,“ řekl Novinkám Jan Kořínek, obchodní ředitel spořitelního družstva Artesa.
Americká centrální banka se tak podle něj dostává do velmi nepříjemné situace. Ekonomika už zpomaluje, spotřebitelé jsou opatrnější a firmy upozorňují na slabší poptávku, zároveň ale není prostor pro rychlé snižování sazeb. Naopak roste pravděpodobnost, že Fed bude muset držet úroky vysoko déle, než trhy ještě nedávno očekávaly.
„Pro Evropu a Česko je vyšší míra inflace v USA varováním, že boj s inflací zdaleka nemusí být definitivně vyhraný. Česká ekonomika je výrazně citlivá na ceny energií a pohonných hmot, takže delší geopolitické napětí na Blízkém východě by se mohlo projevit i v tuzemských cenách. Rizikem je zejména druhotný efekt, tedy návrat vyšších inflačních očekávání mezi firmy a domácnosti,“ vysvětlil pro Novinky analytik Golden Gate Pavel Ryba.
„Finanční trhy proto aktuálně sledují méně samotná čísla inflace a více geopolitiku. Pokud se konflikt kolem Íránu uklidní, může být současný cenový šok jen dočasný. Pokud ale napětí přetrvá, světová ekonomika může vstoupit do období kombinace vyšší inflace, dražší energie a slabšího růstu, což je prostředí, které investoři ani centrální banky nevidí rádi,“ uzavřel Ryba.
