Článek
„Vyšší ceny energií tlačí ekonomiku EU na cestu slabšího růstu a vyšší inflace. Evropa čelí stagflačnímu šoku,“ citovala agentura Bloomberg komisaře EU pro hospodářství Valdise Dombrovskise. Ekonomické problémy podle něj prohloubil konflikt USA a Izraele s Íránem, který koncem února otřásl světovou ekonomikou.
Komisař zároveň přiznal, že manévrovací prostor evropských vlád je dnes omezenější než dříve. „Máme vyšší deficit a dluh, prostředí vyšších úrokových sazeb a naléhavou potřebu výdajů na obranu,“ dodal.
Opatrnější byl předseda Euroskupiny Kyriakos Pierrakakis. „Aktualizujeme prognózy růstu směrem dolů a inflaci směrem nahoru. V tuto chvíli ale nejsme v plném stagflačním režimu,“ uvedl. Euroskupina je neformální orgán sdružující ministry financí zemí eurozóny.
Ještě zdrženlivěji se vyjádřila prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Označení stagflace podle ní patří do 70. let minulého století a nemělo by se používat pro popis současné situace.
„V 70. letech inflace pokračovala stabilním tempem, nezaměstnanost byla velmi vysoká a fungoval zcela jiný měnový a fiskální rámec,“ řekla podle agentury Reuters.
Březnové předpovědi ECB přitom počítají s růstem ekonomiky eurozóny letos o 0,9 procenta a v dalších letech s postupným zrychlováním. „V roce 2026 je to nižší růst, ale nejsme ve stagnaci, natož v recesi,“ zdůraznila Lagardeová.
Podle Dombrovskise bude vývoj záviset hlavně na tom, jak se bude vyvíjet konflikt na Blízkém východě. „Pozitivnější stránkou je, že naše ekonomiky jsou nyní lépe připraveny absorbovat energetický šok než v roce 2022,“ dodal.