Článek
„Od roku 2015 se průměrný věk klientů se spořicí smlouvou o stavebním spoření zvýšil ze 41,6 roku na 45,1,“ sdělila Novinkám mluvčí Buřinky, tedy Stavební spořitelny České spořitelny, Monika Kopřivová.
Nejvíc střadatelů ve stavebním spoření bylo dříve ve věku kolem 36 let, v současnosti to jsou podle analýzy Buřinky lidé kolem padesátky.
Trend potvrzují i další spořitelny. Například u Raiffeisenbank stavební spořitelny podle mluvčí Terezy Kaiseršotové průměrný věk klienta při uzavření smlouvy stoupl za posledních deset let z 39 let na 43 let.
Kaiseršotová také informovala, že průměrné měsíční vklady klientů vzrostly ve stejném období z 1210 korun na 1640 korun měsíčně. Růst úložek potvrzují i ostatní hráči na trhu. „Průměrná měsíční úložka postupně roste. V uplynulém roce překonala tři tisíce korun,“ uvedl za Modrou pyramidu její mluvčí Pavel Zúbek.
Pohyby ve statistikách ovlivňuje v poslední době to, že předloni se maximální státní příspěvek, na který je nárok od ročního vkladu 20 tisíc korun, snížil z dvou tisíc korun na tisíc korun ročně.
Kvůli omezení státní podpory, ale i nemalým poplatkům za vedení účtu, které si stavební spořitelny účtují v rozmezí 300 až 400 korun ročně, a šestileté vázací době jsou pro mnoho hlavně mladších lidí v posledních letech atraktivnější spořicí účty a investování. „Zhodnocení je zajímavější i při konzervativnějších řešeních,“ podotkl už loni finanční poradce Partners Lukáš Urbánek.
Zatímco u stavebního spoření jsou vklady úročeny dvěma až 3,3 procenta, nejlepší spořicí účty teď nabízejí čtyři procenta.
Jak vyplývá z údajů všech pěti českých stavebních spořitelen, loni do konce listopadu klesl počet nových smluv o stavebním spoření meziročně o 4,2 procenta na 398 tisíc. Klesla také úhrnná cílová částka, na kterou lidé spoří, ve srovnání s loňskem byla nižší o sedm procent. Cílová částka vyjadřuje budoucí záměry klienta, tedy kolik si hodlá naspořit nebo půjčit na bydlení.
Předloni se počet nových smluv o stavebním spoření snížil o 5,8 procenta na 452 tisíc, když k poklesu podle odborníků přispělo právě i snížení státního příspěvku ke spoření na 1000 korun proti dřívějšímu dvojnásobku.
Úvěry si klienti berou hlavně na rekonstrukce
Na druhou stranu stavební spořitelny loni do konce listopadu poskytly lidem úvěry za 61,2 miliardy korun. Meziročně se tak objem zvýšil o 30 procent, přičemž počet poskytnutých úvěrů stoupl o 5,6 procenta na více než 47 tisíc. Z toho 86 procent tvořily úvěry, za které klienti neručí vlastní nemovitostí a které se zpravidla využívají k rekonstrukci bydlení.
Úrokové sazby z úvěrů, které stavební spořitelny nabízejí, se nyní podle jejich zástupců pohybují kolem pěti procent.
„Nejčastější volbou našich klientů je úvěr na rekonstrukci. Tu lze využít jak na rekonstrukci vysněného bydlení, tak i přímo na její nákup nebo třeba na sloučení jiných nevýhodných úvěrů. Další oblíbenou variantou je úvěr na financování družstevního bydlení,“ uvedla Kaiseršotová.
Podle Zúbka řada úvěrů na rekonstrukci cílí na snížení energetické náročnosti nemovitosti.
Za celý rok 2024 stavební spořitelny poskytly úvěry za 51,5 miliardy korun, tedy téměř o polovinu víc než o rok dřív.
