Článek
„Dánové ale mají mnohem lepší kvalitu života i lepší zdravotní stav,“ připomíná hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV). V Dánsku, Norsku a na Islandu jdou lidé do penze v 67 letech už nyní, výrazně později než Češi odcházejí v současnosti do důchodu i Nizozemci, Britové či Irové.
Zvýšení hranice důchodového věku se Česko nevyhne. Zemi trápí nízká porodnost, roste počet seniorů nad 64 let, zatímco obyvatel v produktivním věku ubývá. Největší nárůst začne za deset let, kdy bude do penze odcházet silná generace dnešních padesátníků. V roce 2050 přesáhne podíl důchodců 27 procent, bude jich přes 2,9 miliónů.
Díky pokročilejší medicíně a zdravějšímu životnímu stylu vydrží lidé v dobré formě čím dál déle. Doba, kterou stráví v penzi, se za poslední půlstoletí více než zdvojnásobila. Zatímco v roce 1970 si užívali důchod v průměru 11 let, loni už šlo o 24,7 roku. Trend popsala ročenka České správy sociálního zabezpečení a Novinky o něm už dříve informovaly.
Anketa
Meziročně se délka důchodového věku zkrátila jen jednou, za covidové pandemie s vysokým počtem zemřelých. Mezi rokem 2020 a 2021 tak z penze ubylo průměrně sedm měsíců. Hned následující rok se ale situace vrátila k původnímu trendu.
„Demografický vývoj je momentálně horší, než všechny známé modely předpokládaly a porodnost klesá rychleji, než se čekalo,“ komentovala situaci Horská. „V zájmu stabilizace důchodového systému a v závislosti na zdravotním stavu populace bude nutné zapojovat se do ekonomického života třeba jen na částečný úvazek i ve vyšším věku,“ upozornila.
Mezinárodní srovnání ukazuje, že Česko je na tom podobně jako další státy Evropské unie. Statistiky dokládají podobný čas dožití v důchodu například ve Francii. Loni to bylo v průměru 22 let, u žen 23,4 roku, u mužů 19,7. Obecně platí, že ženy jsou v důchodu déle, což souvisí s vyšším průměrným věkem dožití.
Čísla udává také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, tedy sdružení 38 ekonomicky velmi rozvinutých států světa. Kromě evropských zemí zahrnuje i Spojené státy, Japonsko nebo Austrálii, Česko je členem od roku 1995. Průměr dožití v důchodu je mezi členskými státy 22,8 roku u žen a 18,4 u mužů.
Ve většině zemí proto roste hranice odchodu na odpočinek. Česko počítá se zvyšováním na 67 let a nižším výpočtem nových penzí. Naopak, až o pět let dříve budou moci odejít do důchodu lidé pracující v nejrizikovější kategorii profesí - bez toho, že by se jim penze krátila.
Novela zákona, která důchody reformuje, platí v Česku od letošního ledna. Přestože vláda Petra Fialy (ODS) původně hlásila, že penzijní věk nezvýší, ten nakonec od ročníku narození 1966 poroste i nad hranici 65 let. A to o jeden měsíc za rok. Ročník 1966 by tak měl jít do penze v 65 letech a jednom měsíci, ročník 1967 v 65 letech a dvou měsících. Nárůst se zastaví až u lidí narozených v roce 1989 - na 67 letech.
Změny platí navzdory tomu, že opoziční hnutí ANO reformu napadlo u Ústavního soudu. Ten však její zrušení odmítl. „Nárůst důchodového věku je pouze přidruženým projevem demografického vývoje a přiměřenou reakcí na něj,“ konstatoval v červenci ústavní soudce Jiří Přibáň.
Aby mohla být chystaná hranice 67 let pro odchod do důchodu dlouhodobě udržitelná, bude muset stát přistoupit na další změny. „Omezení růstu počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru, zlepšení zacílení sociálních dávek mohou omezit náklady, zatímco efektivní čerpání fondů Evropské unie by mohlo zvýšit produktivitu,“ uvádí mimo jiné Mezinárodní měnový fond letos v únoru.
Lidé v náročných profesích si ale budou muset ve vyšším věku pravděpodobně najít méně namáhavé povolání. „Můj tatínek byl původně strojvedoucím, teď pracuje jako vrátný,“ uvedla příklad z vlastní rodiny ekonomka Horská.
Svůj plán pro vyšší věk Novinkám popsal Tomáš Kostelecký, vědecký pracovník v Sociologickém ústavu Akademie věd. Teď je mu 60 let a počítá s tím, že bude pracovat i nad věkovou hranicí pro odchod do penze. „Pokud budu zdravý a hlava mi bude sloužit, klidně budu dělat déle. Kdybych ale byl třeba závozník u popelářů, možná bych šel do důchodu o dva roky dříve,“ prohlásil.
Stát má podle něj i jiné možnosti než zvyšování věkové hranice. „Například vyplácení nižších penzí či zvýšení odvodů do důchodového systému od zaměstnanců,“ uvedl sociolog.
