Článek
O tom, jak to nakonec bude, rozhodne, zda do konce roku vznikne vláda a stát od domácností i firmem podle prohlášení kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) převezme platby na podporu obnovitelných zdrojů.
Regulovaná část ceny plynu, která představuje asi čtvrtinu celkové platby, příští rok vzroste o 4,7 procenta. To pro domácnost, která ho používá pro vaření, ohřev vody a topení bude znamenat zdražení o vyšší stokoruny ročně.
Regulovaná cena elektřiny, která se na celkových platbách podílí z necelé poloviny, by podle návrhu regulátora mimo jiné kvůli investicím do přenosových sítí zdražila o 1,1 procenta. To by znamenalo navýšení ročních plateb asi o sto korun.
Vše ale může zvrátit Havlíčkův záměr. Ten by zrušením plateb za obnovitelné zdroje ve výši 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu přinesl opačný trend, a to úsporu na celkové platbě až o deset procent, regulovaná část ceny by poklesla o 15,1 procenta. Při běžné spotřebě elektřiny by šlo o více než tisíc korun za rok.
Vše tedy záleží na politické situaci a tom, zda vznikající vláda stihne svým nařízením platby za obnovitelné zdroje snížit na nulu. Podle předsedy Rady regulátora Jana Šefránka je úřad připraven rychle reagovat.
„Při stanovení regulovaných cen se musíme řídit aktuálně platným usnesením vlády, které vyčleňuje ze státního rozpočtu dotaci na obnovitelné zdroje ve výši 24,6 miliardy korun. Pokud v budoucnu dojde k rozhodnutí o přenesení celé podpory obnovitelných zdrojů na stát, jsme připraveni neprodleně vydat změnový cenový výměr. Pro nízké napětí by to znamenalo meziroční pokles regulovaných cen o více než patnáct procent,“ uvedl.
Celkové výdaje, na nichž se dosud podílí i domácnosti a firmy, mají příští rok dosáhnout 41,7 miliardy. Pokud celé financování převezme stát, je podle Šefránka třeba usnesením vlády vyčlenit dalších 17,1 miliardy.
