Článek
V předchozím čtvrtletí se čínské HDP zvýšilo meziročně o 4,5 procenta, což bylo nejméně za tři roky. V mezičtvrtletním srovnání se HDP zvýšilo o 1,3 procenta, což odpovídá předpovědím analytiků.
Od vypuknutí války na Blízkém východě se rizika pro čínské hospodářství výrazně zvýšila. Konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé ukázal, jak je Čína citlivá na ropný šok, který má za následek zpomalení obchodu, růst výrobních nákladů a zhoršení výhledu na celý rok.
Čína je největším dovozcem energií, zároveň je její ekonomika orientovaná na vývoz. Ten v posledních měsících také přibrzdil svůj růst, s výjimkou některých výrobků, jako jsou například automobily. Jejich export z Číny dál prudce roste.
Válka na Blízkém východě začala 28. února útokem USA a Izraele na Írán. Ten v odvetě mimo jiné začal blokovat plavbu v Hormuzském průlivu, který je důležitou námořní cestou pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu.
K blokádě tento týden přistoupily i Spojené státy, které se zaměřují na plavidla s vazbou na Írán. V úterý nicméně čínský tanker, který podléhá sankcím USA a měl palubě vézt asi 250 tisíc barelů metanolu ze Spojených arabských emirátů, navzdory americké blokádě průlivem proplul.
Ekonomický i politický vliv Číny ve světě letos značně zesílil. V Evropě postupně přibývá zastánců rozšiřování obchodu s ní a vnímání Pekingu jako strategického spojence. Do Pekingu už letos zamířili evropští státníci například z Británie, Finska či Irska a naposledy v úterý také španělský premiér Pedro Sánchez.
Dveře u čínského prezidenta Si Ťin-pchinga si však tento týden podávají i představitelé dalších států – v úterý Si jednal také s vládcem Spojených arabských emirátů Muhammadem ibn Zájid Ál Nahjánem, ve středu pak přivítal vietnamského lídra To Lama a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
