Článek
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vydala minulý týden zprávu, která před touto závislostí varuje a vyzývá k urychlení snižování závislosti na jediném zdroji. Závěry jsou jednoznačné: pokud se investice nezrychlí, bude svět mimo Čínu v roce 2035 schopen pokrýt jen asi polovinu vlastní poptávky po těžbě vzácných zemin, čtvrtinu potřeb jejich zpracování a méně než pětinu poptávky po magnetech.
„Poptávka po magnetických kovech vzácných zemin — zejména neodymu, praseodymu, dysprosia a terbia — se od roku 2015 zdvojnásobila a do roku 2030 by měla vzrůst o dalších více než 30 procent,“ uvedla IEA.
Tyto suroviny jsou nezbytné pro výrobu motorů elektromobilů, větrných turbín i elektronických součástek.
Vzácné zeminy jsou jasně definovaná skupina 17 chemických prvků. Vedle čtyř zmíněných mezi ně patří například lanthan, cer, promethium, samarium či europium.
Dohromady jsou součástí širší kategorie klíčových surovin, kam patří i kobalt, nikl, mangan, grafit a lithium. Bez nich se neobejde žádná z technologií, na nichž stojí energetická transformace ani digitální ekonomika.
„Jsou nepostradatelné pro mnoho technologií, které utvářejí věk elektřiny a naše stále více digitalizované ekonomiky. Přesto cesta od jejich těžby ke spotřebiteli zůstává jednou z nejkoncentrovanějších ze všech klíčových surovin,“ prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol.
Čínská dominance sahá daleko za těžbu
Čína má největší světové zásoby vzácných zemin — odhadované na 44 milionů tun. Následuje druhá Brazílie se zásobami 21 milionů tun, třetí Indie s 6,9 milionu tun, Austrálie s 5,7 milionu tun a Rusko se 3,8 milionu tun.
Klíčové suroviny pro technologie
Co jsou vzácné zeminy
Vzácné zeminy patří mezi kritické suroviny důležité pro moderní technologie. Tvoří je skupina 17 chemických prvků: cer, dysprosium, erbium, europium, gadolinium, holmium, lanthan, lutetium, neodym, praseodym, promethium, samarium, skandium, terbium, thulium, ytterbium a ytrium.
Strategické minerály
Do širší kategorie kritických surovin spadají i další prvky, jako kobalt, nikl, mangan, grafit nebo lithium. Jsou klíčové pro výrobu baterií, elektroniky či obnovitelných zdrojů energie.
Samotné zásoby ale nevypovídají o skutečné síle. Čína dnes zajišťuje zhruba 60 procent celosvětové těžby magnetických vzácných zemin, zatímco její podíl na jejich rafinaci, tedy zpracování, přesahuje 90 procent. „Její dominance je ještě výraznější v navazujících segmentech s téměř 95 procent výroby trvalých magnetů,“ shrnula IEA.