Článek
V dolarovém vyjádření vzrostl čínský export podle průzkumu Reuters meziročně o slušných 8,6 procenta. Oproti mimořádně silnému začátku roku jde však o citelné zpomalení – za leden a únor vývoz vyskočil o 21,8 procenta.
Zatímco ještě na začátku roku těžili čínští exportéři z poptávky spojené s nástupem umělé inteligence, globální prostředí mezitím výrazně ochladlo. Kupující teď narážejí na důsledky konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem. Ten vyvolal energetický šok a na finanční trhy vrátil obavy známé z minulých krizí v oblasti Perského zálivu.
„Březen představuje první skutečnou zkoušku toho, zda nadšení pro umělou inteligenci – a čipy a servery, které vyžaduje – dokáže vyvážit chmurné pocity způsobené globálním energetickým šokem po uzavření Hormuzského průlivu Íránem, strategické vodní cesty pro 20 procent světových toků ropy a plynu,“ poznamenala agentura Reuters.
Vývoz aut roste raketovým tempem
Podle některých analytiků by Čína z aktuální situace mohla částečně těžit. Jak upozorňuje hlavní ekonom HSBC pro Asii Fred Neumann, v prostředí rostoucích nákladů mohou odběratelé častěji sahat po levnějších čínských produktech.
Navíc se nebývale daří exportérům čínských aut. Podle Asociace čínských výrobců automobilů se vývoz aut v minulém měsíci meziročně zvýšil o 82,4 procenta na zhruba 748 tisíc vozidel, oproti 586 tisícům vyvezeným v únoru.
Velmi rychle přitom roste hlavně export aut na nové zdroje energie – včetně elektromobilů na baterie a plug-in hybridů. Tvoří už zhruba polovinu vyvážených aut.
Závislost Evropy na čínských výrobcích
Dovoz do Číny měl v březnu podle průzkumu Reuters vzrůst o 11,2 procenta, po téměř dvacetiprocentním růstu na začátku roku. Nepřímé ukazatele přitom naznačují solidní poptávku – jihokorejský export do Číny vzrostl o více než 60 procent, zejména díky prudkému nárůstu dodávek polovodičů pro infrastrukturu umělé inteligence.
Klíčovým pilířem růstu druhé největší světové ekonomiky zůstává export, i když čínským podnikům zdražují vstupy. Obchodní přebytek Číny by se měl v březnu snížit na zhruba 108 miliard dolarů z 214 miliard na konci února.
Výrazně závislá na čínském dovozu je i Evropská unie – a loni se tato závislost ještě prohloubila. Dovoz zboží z Číny do EU vzrostl v roce 2025 o 6,4 procenta na 559,4 miliardy eur, tedy 13,6 bilionu korun, zatímco evropský export do Číny klesl o 6,5 procenta na 199,6 miliardy eur, téměř 4,9 bilionu korun. Obchodní bilance skončila pro EU deficitem 359,8 miliardy eur, uvedl ve své aktuální zprávě Eurostat.
Do vývoje čínského exportu může zasáhnout politika. Americký prezident Donald Trump by měl v květnu navštívit Peking a jednat se Si Ťin-pchingem. Podle Reuters může návštěva přinést dílčí dohody například v zemědělství či leteckém průmyslu, hlubší strategické rozpory včetně otázky Tchaj-wanu ale s největší pravděpodobností nevyřeší.
