Číňané mají problémy se splácením. Na černé listině jich je rekordních 8,5 milionu

Počet těch, kdo meškají se splátkou hypotéky či podnikatelského úvěru, se v Číně od vypuknutí koronavirové pandemie v roce 2020 vyšplhal z 5,7 milionu na rekordních 8,54 milionu lidí, převážně ve věku od 18 do 59 let. Číslo odpovídá přibližně jednomu procentu dospělých Číňanů v produktivním věku.

Statistika tak dál ztěžuje snahu posílit spotřebitelskou důvěru v Číně, která je jakožto druhá největší ekonomika světa klíčovým zdrojem globální poptávky. Zároveň upozorňuje na to, že v zemi chybí zákony o osobních bankrotech, které by mohly zmírnit finanční a sociální dopad prudce rostoucího dluhu, píše FT.

Lidé s prodlením jsou podle čínských zákonů zařazeni na černou listinu, což jim znemožňuje řadu ekonomických aktivit, například nákupy letenek nebo placení prostřednictvím mobilních aplikací Alipay a WeChat Pay. To ovšem představuje další brzdu pro ekonomiku, kterou sužuje hned několik problémů zároveň: přes krizi na realitním trhu až po nízkou důvěru spotřebitelů.

„Nekontrolovatelný nárůst počtu neplatičů je produktem nejen cyklických, ale i strukturálních problémů. Situace se může ještě zhoršit předtím, než se zlepší,“ řekl pro FT Dan Wang, hlavní ekonom Hang Seng Bank China.

Krize osobních dluhů navazuje na „půjčovací horečku“ mezi čínskými spotřebiteli, ke které došlo v poslední dekádě, kdy se zadluženost domácností v poměru hrubého domácího produktu (HDP) téměř zdvojnásobila na 64 procent, uvedl v září Národní institut pro finance a rozvoj, think-tank se sídlem v Pekingu.

Dodržování finančních závazků se nicméně v posledních letech stává pro Číňany náročnějším úkolem, neboť růst mezd se uprostřed ekonomické malátnosti země zastavil, nebo se dokonce dostal do záporných hodnot. Spotřebitelé tak mají větší problémy vyjít s penězi, a tak někteří z nich přirozeně přestali platit své účty.

Dalším problémem je nezaměstnanost mladých lidí, jež v červnu dosáhla rekordních 21,3 procenta. Od té doby už úřady tuto statistiku raději nezveřejnují.

„Zůstatek na kreditní kartě ve výši 28 tisíc jüanů (88 600 Kč) zaplatím, až budu mít práci,“ cituje FT Johna Wanga, kancelářského pracovníka ze Šanghaje, který se dostal do prodlení se splácením poté, co byl v květnu propuštěn. „Nevím, kdy se to stane,“ dodal.

China Merchants Bank tento měsíc uvedla, že počet nesplacených úvěrů z plateb kreditními kartami, které byly 90 dní po splatnosti, se v loňském roce zvýšil meziročně o 26 procent. China Index Academy, poradenská společnost se sídlem v Šanghaji, zase oznámila, že v prvních devíti měsících tohoto roku vzrostl počet zabavených nemovitostí meziročně téměř o třetinu na 584 tisíc.

Na rostoucí počet nesplácených úvěrů upozorňují právní experti, kteří navrhují zavedení zákonů o osobních bankrotech s oddlužením individuálních insolvencí. „Musíme přijít na způsob, jak pomoci jednotlivým neplatičům znovu povstat,“ řekl Liou Ťün-chaj, profesor práva na Renmin University of China, který se podílel na návrhu čínského zákona o bankrotu firem.

Zavádění takových opatření ale jde pomalu, protože situaci komplikuje nedostatečná transparentnost osobních financí. V této věci učinili zákonodárci zatím jen malé pokroky, dodává FT.