Článek
Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) ovšem musí Česko do bezpečnosti investovat. Zaměřit se ale chce nejen na armádu. Vedle budování protiletecké obrany nebo ochrany před dronovými útoky by podle něj měly peníze jít například do přenosových sítí, aby Česko nepostihl blackout.
„Jsou to extrémně nákladné projekty, a pokud bychom je dokázali realizovat, nebudeme mít velký problém ukazovat rostoucí trend výdajů na bezpečnost,“ uvedl Macinka v České televizi. Cíl NATO postupně navýšit obranné výdaje na pět procent hrubého domácího produktu (HDP), ale Macinka označil za deklaraci, nikoli za závazek.
Česko se loni na summitu NATO v Haagu připojilo k deklaraci, že členské státy upraví své rozpočty tak, aby přímo na obranu vydávaly alespoň 3,5 procenta HDP a další 1,5 procenta na další výdaje, které s bezpečností souvisí.
Premiér Andrej Babiš zmíněné cíle označil na otázku Novinek za závazek minulé vlády. „My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí,“ řekl.
Kabinet v předloženém rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 2,1 procenta HDP. Rozpočet navržený předcházející vládou Petra Fialy (ODS) měl výdaje odpovídající úrovni 2,35 procenta HDP. Do roku 2030 postupně plánoval sumu navýšit tak, aby činila tři procenta.
„Záleží na možnostech“
Macinka podle svých slov zatím za kroky, které současná vláda činí, nečelil kritice. Na čtvrteční schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem se o tématu sice bavili, Macinka ale uvedl, že Rutte naopak ocenil splnění stávajícího dvouprocentního cíle v loňském roce.
„Vnímám, že na Česko budou tlaky, abychom dávali na obranu více,“ připustil Macinka. Pětiprocentní cíl ale označil za deklaraci, nikoli závazek.
Podle ministryně financí Schillerové bude Česko i nadále plnit dvouprocentní cíl výdajů na obranu. Investice do obrany nad touto hranicí budou záviset na tom, co si země bude moci finančně dovolit.
Předseda ODS Martin Kupka varoval, že nižší výdaje na obranu mohou zhoršit pozici Česka v Evropě. „V této geopoliticky složité době máme investovat více do obrany. Je to nezbytné, abychom nebyli snadnou kořistí,“ prohlásil Kupka v debatě TV Prima.
Vyšší výdaje na obranu požaduje zejména americký prezident Donald Trump. Ten v minulosti evropské státy kritizoval, že příliš spoléhají na ochranu ze strany USA.
Bezpečnostní expert Vojtěch Bahenský z Univerzity Karlovy pro Novinky uvedl, že pokud bude Česko vydávat 2,1 procenta HDP dlouhodobě, bude prakticky nemožné nové cíle splnit.
„Jedná se o politický závazek. Jeho neplnění může mít dopad nejen na reputaci státu, ale i na postoj Spojených států k NATO a může oslabit ochotu dalších spojenců závazek plnit a tak přispívat ke kolektivním obranným kapacitám aliance chránícím i Česko,“ uvedl Bahenský.
