Článek
„Očekávali jsme větší zájem. Založení účtu je pro dlužníky stále administrativně poměrně náročný proces,“ řekl Michal Kuzmiak z Air Bank.
Například v Komerční bance lidé v současnosti mají zhruba pouze osmdesát chráněných účtů, v Raiffeisenbank je jich jen pár set. Fio banka jich eviduje přes stovku, Partners Banka jednotky, Air Bank dvě stovky, mBank desítky. V České spořitelně je má 264 lidí.
Chráněné účty se zavedly v červenci 2021 s cílem chránit nezabavitelné minimum dlužníků v exekuci. Nelze na ně uplatnit exekuci a banka je musí zřídit a vést bezplatně. Už tehdy odborníci varovali, že jsou špatně konstruovány. A názor nezměnili dodnes.
„Jejich založení je náročné. Člověk musí úplně nejdříve mít blokovaný účet v bance, který je blokovaný exekutorem,“ vysvětlila Pavla Aschermannová z organizace Rubikon.
Poté je nutné, aby se dlužník obrátil na toho, kdo mu posílá peníze, tedy například zaměstnavatele či Českou správu sociálního zabezpečení, se žádostí o potvrzení, že mu na konkrétní účet vyplácí nepostižitelnou částku.
To pak musí dodat exekutorovi, aby informoval banku o čísle účtu, ze kterého je chráněný příjem vyplácen, a o čísle obstaveného účtu.
Načež musí požádat banku o to, aby založila chráněný účet. „Ne vždy člověk ale všechno stihne včas oběhat, aby si stihl převést nepostižitelnou částku na chráněný účet. Takže se stává, že minimálně jeden měsíc o peníze přijde,“ řekla Aschermannová.
Dlužníkům se tak do chráněných účtů nechce, což mimo jiné znamená, že raději nemají žádné účty nebo přicházejí o většinu peněz. Končí tak v šedé zóně, kdy si nechávají vyplácet peníze na ruku.
Nezabavitelná částka u exekucí
Nezabavitelná částka jsou peníze, které mají dlužníkovi zůstat pro jeho potřebu. V roce 2025 činí u jednotlivce 13 027 korun. Na každou vyživovanou osobu, třeba dítě, dosahuje 3257 korun. Mezi ně patří i manželé či partneři, pokud dlužník nebo jeho druh či družka pobírají starobní či invalidní penzi druhého nebo třetího stupně.
Námitky proti chráněnému účtu mají i některé banky. „Lidé plně nechápou jeho konstrukt. Tedy zejména fakt, že peníze na něj smí převádět pouze banka. Je pro ně i nejasné, jaké dokumenty musí kdo dodat, aby byl účet správně zprovozněn,“ konstatovala Tereza Píchalová z Partners Banky.
Připomínky má také Filip Hrubý z České spořitelny. Podle něj z příslušného zákona není například zřejmé, jestli dlužník s více exekucemi musí jít za každým z exekutorů, anebo stačí obrátit se jen na jednoho, a kterého.
Navíc podle něj není možné zjistit, jestli už člověk nemá chráněný účet u jiné banky, a ani není řešena možnost, že by se dlužník mohl dostat na tomto účtu do záporu a že ho vlastně nemá jak splatit.
