Článek
Podle scénáře, který ještě nepočítal s dopady konfliktu, by česká ekonomika mohla díky růstu HDP o 2,8 procenta překonat dokonce i Německo, kterému analytici předpovídají jednoprocentní růst. Z okolních států by předstihla také Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Zaostalo by ale za Polskem, jehož hospodářství by bez války posílilo o čtyři procenta.
„V posledních letech sledujeme postupnou stabilizaci české ekonomiky,“ uvedl Martin Procházka, který je v Coface ředitelem úpisu rizika pro Česko a Slovensko. Pojišťovna řadí Česko mezi země s nadprůměrně dobrým podnikatelským prostředím.
Drahá paliva teď ale nutí analytiky zhoršovat výhledy hospodářského růstu po celém světě.
Ceny pohonných hmot rostou od přelomu února a března, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Islámská republika v odvetě blokuje Hormuzský průliv, kudy za normálních okolností proudí zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu.
Podle Coface představují významná rizika pro další ekonomický vývoj také nálada na exportních trzích, především v automobilovém průmyslu, stárnutí populace nebo nedostatek kvalifikované pracovní síly.
Česká ekonomika dlouhodobě těží z výhodné geografické polohy, silného zapojení do mezinárodních výrobních řetězců a nízkého zadlužení, které zůstává výrazně pod průměrem Evropské unie. K pozitivnímu výkonu přispívá především odolná spotřeba domácností, čerpání evropských fondů a dosud nízká inflace.
Lednový výhled ministerstva financí předpokládal růst HDP o 2,4 procenta a inflaci 2,1 procenta. Česká národní banka v únoru odhadla růst na 2,9 procenta a inflaci na 1,6 procenta. Válka v Íránu ale obě prognózy zpochybňuje.
Ekonomové nyní zdůrazňují, že odhadnout dopad konfliktu na českou ekonomiku jedním číslem je krajně obtížné – vše závisí na dalším vývoji, který je nyní prakticky neodhadnutelný. Už nyní ale hrozí vlna zdražování, útlum investic a pokles spotřeby domácností, která je klíčovým motorem ekonomiky.
„V nejoptimističtějším scénáři, pokud by rychle došlo k zastavení bojů a logistické řetězce by se začaly obnovovat, může dopad na inflaci i růst HDP letos zůstat omezený na nízké desetiny procentního bodu. Naopak eskalace zahrnující cílené útoky na těžební a vývozní infrastrukturu nebo zatažení dalších států do války by mohla mít nedozírné následky,“ řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Zpomalení růstu o celý procentní bod však považuje za pesimistický výhled. „Kloním se ke ztrátě zhruba půl procentního bodu. Naopak u inflace případné zvýšení o 1,5 procentního bodu zní jako poměrně realistický scénář a rizikem jsou spíše ještě vyšší hodnoty,“ dodal.
