Článek
„Dělám to 16 let a vím, že tento přesun tu agendu zabije,“ řekl Novinkám Vobořil.
Helena Gherasim z Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a z Asociace adiktologických služeb zdůraznila, že změny proběhly tajně, aniž by se k nim odborníci mohli vyjádřit.
„Agenda protidrogové politiky je meziresortní. Nejde zavěsit pod žádné z ministerstev. Dominantní část adiktologických služeb jsou služby sociální, nikoliv zdravotní,“ upozornila.
Úřad vlády dával protidrogovému koordinátorovi podle Vobořila patřičné postavení. „Jakmile se přesune na zdravotnictví, tak národní protidrogový koordinátor ztratí sílu vyjednávat s policií, celní správou, s tajnými službami, armádou, v rámci EU, s Europolem a podobně,“ poznamenal Vobořil.
Zdůraznil, že protidrogová politika zahrnuje témata, jako je šedá ekonomika, potýká se i se zájmy farmaceutického a tabákového průmyslu nebo se zabývá dopady mezinárodního organizovaného zločinu.
„Když koordinátor nebude mít kompetenci a bude pracovat jen jako nějaký zmocněnec pod ministrem zdravotnictví, nebude moci jen tak jít za policejním prezidentem. I proto by měl být zmocněnec nadresortní a vládní,“ zdůraznil Vobořil.
Mohou se prodloužit čekací lhůty
Zdravotnictví navíc podle něj bude mít i problém zaměstnance v adiktologických službách platit. „Tím pádem hrozí místo desítek úmrtí na předávkování klidně stovky až tisíce, konec nulového HIV mezi uživateli, strmý nárůst hepatitid, dnes držených na nízké úrovni, strmý nárůst závislých, kde jsme dnes na rozumném evropském průměru,“ vyjmenoval rizika Vobořil.
Problémy předpokládá i Gherasim. „Nechceme vyvolávat paniku, budeme usilovat o nalezení řešení. Ale dá se předpokládat, že to bude mít negativní konsekvence i pro péči samotnou, ministerstvo zdravotnictví neumí administrovat náš dotační program. Může dojít k problémům při poskytování služeb. Už dnes jsou čekací lhůty na adiktologickou ambulanci tři měsíce,“ zdůraznila.