Článek
Jde o systém, ve kterém stát přichází o daně, neplatí se sociální ani zdravotní pojištění a cizinci u nás pracují bez nahlášení úřadům, oprávnění k pobytu, legálních pracovních smluv a můžou tak čelit doslova vykořisťování.
Draze platí ubytování, berou minimální hodinovou mzdu, nehledí se na odpočinek a ve finále nedostanou ani tolik, kolik si původně domluvili. Po pár měsících náročné práce se zas vrací domů.
Stát se sice snaží dílčími kroky přitvrzovat, tématu se věnuje i Hospodářská komora, s nelegální prací a s ní souvisejícími problémy se mu ale zatočit stále nedaří.
Minimální mzda, maximální práce
Podle Radovana Burkoviče z Asociace pracovních agentur se masivně rozmohl hlavně byznys s Ukrajinci. Nejde přitom o uprchlíky, kteří u nás mají dočasnou ochranu a možnost pracovat legálně, i když i ti můžou čelit na českém pracovním trhu problémům, ale hlavně o jejich krajany v jejich domovině.
Platí, že zahraniční zaměstnanci český pracovní trh doplňují, nikoli nahrazují.
Ti nerozumí češtině, neznají zdejší pracovní trh ani podmínky, které u nás v oblasti bezpečnosti práce či jejího vykonávání platí.
„Dělají to převážně Ukrajinci, kteří jsou u nás déle usazení. Na webové stránky přímo na Ukrajině dají inzerát, zajistí, že toho člověka někdo vyzvedne, strčí ho do autobusu nebo vlaku, ubytuje ho a ti lidé dělají 12 až 16 hodin denně, sedm dní v týdnu. Přitom pracují za méně, než je minimální mzda,“ popisuje Burkovič.
Důsledkem toho podle něj je, že legální agentury, které dodržují zákony, mají licenci od ministerstva práce a sociálních věcí, platí povinné odvody a lidem garantují dodržení pracovní doby, nároku na dovolenou, nemocenskou nebo odškodnění za pracovní úraz, nemohou s cenou konkurovat. „My pak slyšíme, bezva, ale jste drazí,“ posteskl si Burkovič.
Hlavně levně
Problém se ale zdaleka netýká jen cizinců, ale i Čechů. Třeba těch, kteří jsou v exekuci a snaží se vyhnout srážkám ze mzdy. Neuvědomují si však, že se vystavují riziku, že nedostanou zaplaceno, a navíc jim vzniká další dluh na sociálním a zdravotním pojištění, o kterém nemusí vědět. Stejně tak pak můžou mít problém s důchodem.
92 miliard korun
O tolik podle NKÚ přišel stát mezi léty 2019 až 2022 na odvodech a daních kvůli nelegálnímu zaměstnávání.
„Doslechl jsem se o případu, kdy nabízejí pána za 150 korun za hodinu. Té firmě musí být jasné, že jde o levotu, protože 124 korun je minimální mzda, 34 procent jsou povinné odvody, takže jste na 168 korunách za hodinu práce. Když jsem se to snažil vysvětlit, odpověděli mi, že je to nezajímá, je to pro ně dobrá cena a berou to,“ popsal Burkovič. Z možných následků si firmy prý nic nedělají.
Nejvyšší kontrolní úřad nedávno upozornil, že kvůli nelegálnímu zaměstnávání mohl stát v letech 2019 až 2022 přijít o 92 miliard. Úřady podle něj navíc nedokázaly od pokutovaných firem vybrat pojistné, takže ani toho se nepoctivé firmy nemusí příliš obávat.
Anketa
Podobné zkušenosti mají i zástupci další organizace, která sdružuje legální pracovní agentury. „U řady firem rozhoduje cena. Pokud je u nich priorita sehnat ty lidi levně, tak tam férová agentura neobstojí,“ potvrdil Ivan Dzido, výkonný manažer Asociace poskytovatelů personálních služeb.
Firmy: nevíme, neřešíme
Od roku 2021 přitom firmy, které si nelegální pracovníky najímají, mohou dostat pokuty od 50 tisíc až do deseti milionů korun. Do té doby se mohli trestů bát jen zprostředkovatelé.
Podle ministerstva práce páchají přestupek podle zákona o zaměstnanosti umožněním zastřeného zprostředkování zaměstnání.