Článek
Sazby, od nichž se odvíjí úročení v bankách, ČNB naposledy upravovala loni v květnu, kdy je o čtvrt procentního bodu snížila.
Rozhodnutí sedmičlenné rady ČNB přišlo navzdory částečnému uklidnění geopolitické situace na Blízkém východě, které zmírnilo obavy z opětovného růstu cen ropy. Podle analytiků ale převážily domácí faktory a snaha centrální banky potvrdit odhodlání držet inflaci pod kontrolou.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je krok ČNB signálem, že banka nechce podcenit inflační rizika. „Zvýšení sazeb signalizuje, že centrální banka se nebojí reagovat preventivně na domácí inflační tlaky, zejména ve službách, mzdách a cenách nemovitostí. Takový krok zároveň podpoří korunu a zmírní riziko dovozní inflace,“ uvedl.
Zároveň ČNB podle Kovandy vyslala jasný vzkaz vládě, že nehodlá podléhat politickému tlaku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v uplynulých týdnech ČNB a jejího guvernéra Aleše Michla za měnovou politiku opakovaně kritizoval. Podle něj jsou úrokové sazby příliš vysoké.
Babiš, který před volbami sliboval Čechům levnější hypotéky, řekl, že nechápe, proč ČNB uplatňuje vyšší úrokovou sazbu než eurozóna. Evropská centrální banka nicméně minulý týden zvýšila svou klíčovou depozitní sazbu ze dvou na 2,25 procenta.
Kovanda míní, že Babišův tlak mohl část bankovní rady psychologicky tlačit ke zvýšení sazeb, aby ČNB prokázala nezávislost. Zatímco příměří mezi USA a Íránem, které dává šanci na levnější energie, by ji naopak poskytlo argument, proč by i přes domácí inflační tlaky mohla sazby ponechat na dosavadních úrovních.