Článek
„Nejde jen o samotnou cenu pohonných hmot, ale o jeden z nejviditelnějších ukazatelů zdražování,“ uvedl analytik Jeremy Siegel ze společnosti WisdomTree. Benzín podle něj lidé sledují prakticky každý den a jeho růst se rychle promítá do jejich vnímání ekonomiky.
Od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, zdražil benzín v USA asi o 36 procent, uvedla agentura Reuters. Ropa se drží nad hranicí 100 dolarů za barel a další vývoj zůstává nejistý. Napětí na Blízkém východě i pokračující útoky na ropnou infrastrukturu naznačují, že tlak na ceny může pokračovat.
Právě to komplikuje situaci i Bílému domu. Trump během kampaně sliboval levnější paliva a větší energetickou soběstačnost, realita jeho druhého funkčního období ale zatím ukazuje spíše opak. Růst cen tlačí na rozpočty domácností a zároveň se rychle promítá do nálady voličů.
Podle analytika Pavla Molchanova ze společnosti Raymond James by ale nynější zdražování nemuselo trvat tak dlouho jako po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy se ceny držely nad čtyřmi dolary 23 týdnů, nyní by se trh mohl začít v příštích týdnech uklidňovat.
Dražší paliva už dopadají na domácnosti. Více než polovina Američanů podle průzkumu agentury Ipsos uvedla, že růst cen benzínu zasáhl jejich rozpočty. V zemi, kde je auto pro většinu lidí nezbytné, tak zůstávají pohonné hmoty nejen ekonomickým, ale i citlivým politickým tématem.
V Česku, kde jsou výrazně nižší příjmy než v USA, se podle společnosti CCS v neděli litr benzínu prodával za 41,49 korun, tedy téměř dvakrát dráž. Nafta stála v průměru dokonce 48,15 korun.
