Hlavní obsah

Bartuška: Jádro bude čistý zdroj energie i přes odpor některých zemí Unie

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

EU zahrne jaderné elektrárny mezi čisté zdroje i přes odpor některých zemí, je přesvědčen vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Příslušný plán Evropské komise považuje za velký úspěch, ještě před pár lety bylo nemožné, aby bylo jádro respektováno jako součást řešení klimatických změn.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška

Článek

Co vlastně znamená návrh Evropské komise zahrnout jádro a plyn mezi čisté zdroje energie?

Je to velký úspěch projaderné skupiny zemí v Evropské unii, protože osud jádra v EU byl řadu let velkým otazníkem. Byť návrh evropské taxonomie hovoří o jádru pouze do roku 2045, jde rozhodně o velký posun v myšlení EU.

V případě zemního plynu naopak nová taxonomie zcela zapadá do současného většinového proudu usilujícího o postupné vyškrtnutí zemního plynu z evropského energetického mixu.

Má návrh v této formě, kdy má být jádro bráno za čistý zdroj do roku 2045 a plyn do roku 2030, šanci projít?

Ano. Nejde totiž o návrh, žádná další jednání s Radou či Parlamentem de facto nebudou. Hned na začátku, před čtyřmi lety, Evropská rada i Evropský parlament delegovaly své pravomoci v této věci na Evropskou komisi.

Zařazení jádra mezi čisté zdroje může v této podobě přinést ČR komplikace, varuje ředitel ČEZ

Ekonomika

Proto se taxonomie formálně nazývá „delegovaný akt“. Představa, že by se teď našlo potřebných dvacet členských zemí, které by návrh odmítly, nebo že by se proti taxonomii vyslovila nadpoloviční většina poslanců Evropského parlamentu, se mi nezdá úplně reálná.

Jak hodnotíte varování šéfa ČEZ Daniela Beneše, že nastavené termíny umožní v Česku pouze dostavět blok Dukovan, a že jsou tudíž potřeba úpravy?

Beru to tak, že tento akt bude, možná s drobnými změnami, veřejně vyhlášen. Je nutné jej vnímat především tak, že se jádro stává legitimním a legálním zdrojem elektřiny v rámci evropského energetického mixu.

Můžete namítnout, že se tak děje pouze dočasně, do roku 2045. Ale v tomto případě vnímám „dočasnost“ podobně, jako jsme za socialismu vnímali „dočasný pobyt sovětských vojsk“: tehdy jsme říkali, že jednotkou dočasnosti je jeden furt.

Těžký soupeř pro Česko v boji o jádro. Němci jsou proti

Ekonomika

Ještě před několika lety bylo v rámci evropské debaty o klimatické změně prakticky nemožné, aby jaderná energetika byla respektována coby součást řešení. Jádro tím vhodným, bez­emisním zdrojem vždy bylo, jen to málokdo říkal nahlas.

Pamatuji několik českých premiérů, kteří takto veřejně vystupovali: od Topolánka přes Nečase po Sobotku a Babiše. Velmi často byli na Evropské radě s touto otevřeností osamoceni. To se teď změnilo.

A co Německo, jež s jádrem nesouhlasí, a Rakousko, které hrozí žalobou?

Je to podle mě přiznání faktu, že se odpůrcům jádra nepodaří dát dohromady potřebných dvacet členských států, které by mohly delegovaný akt zvrátit. Případná žaloba k Evropskému soudnímu dvoru je tak jediným nástrojem, který Rakousku zbývá.

Jak dlouho teď může trvat, než bude plán schválen?

Evropská komise rozhodnutí zřejmě vydá ještě teď v lednu. Tím začne lhůta čtyř měsíců, kdy se mohou vyjádřit Evropský parlament nebo Evropská rada. Ale nečekám, že by Parlament či Rada taxonomii odmítly.

Dukovany a Temelín dosáhly druhé nejvyšší výroby od spuštění

Ekonomika

Jak široká je vlastně podpora jádra v EU? Je to tak, že jej podporuje deset zemí, které spolu s Francií a Českem podepsaly minulý rok memorandum o podpoře jaderné energetiky, a ostatní jsou proti?

Těžko říci. V řadě členských zemí je jádro předmětem politické debaty a myslím, že nikdo pořádně neví, jaký je reálný počet stoupenců jádra v Unii.

Je to přibližně půl na půl. Polovina členských zemí je projaderná a polovina buď protijaderná, nebo má o jádru vážné pochybnosti.

Předpokládám, že jádro je pro Česko zásadní i podle vašeho názoru…

Chceme se vzdát uhlí a role zemního plynu je maximálně dočasná.

Pokrytí naší spotřeby čistě z obnovitelných zdrojů nevidím jako reálné, dokud nebudeme schopni elektřinu skladovat ve velkých objemech. Jádro je pro mě nutnou součástí řešení pro tuto zemi.

Fiala: Jestli měl Zeman s Green Dealem problém, měl to říct Babišovi

Domácí

Zmínil jste plánovanou zmenšující se roli zemního plynu. Je to překvapivé?

Ne. Komise před třemi týdny přišla s návrhem na postupné odstranění zemního plynu z evropské energetiky. Fosilní paliva jsou pro většinu evropských politiků nepřijatelná, alespoň to říkají, dokud je elektřiny a tepla dost.

Může to mít souvislost i se současnou situací kolem vysokých cen plynu a spekulací o tom, že se stal politickou zbraní?

Zemnímu plynu nepochybně nepomohlo, jak se jeho cena stala v posledních měsících velkým politickým tématem. Masivní nárůst ceny zemního plynu na podzim 2021 samozřejmě ovlivnil diskusi jak v Komisi, tak v jednotlivých členských státech.

Většinu poslední dekády stál zemní plyn v Rotterdamu mezi deseti a dvaceti eury za megawatthodinu; tři dny před Vánoci stál ale 180 eur.

Politici oceňují návrh EK o jádru. Umožní nám to přejít na čisté zdroje, tvrdí ministryně

Domácí

Pokud je skutečně pravda, že se nás exportéři zemního plynu pokoušejí přinutit, abychom přehodnotili zelený úděl a neopouštěli zemní plyn, tak si podzimem 2021 rozhodně nepomohli. Při takto vysokých cenách jsou vítězem obnovitelné zdroje a jádro.

Jak realistické je ale podle vás až třetinové povinné spoluspalování vodíku v plynových elektrárnách už v roce 2025?

Důležité je podívat se na reál­né kapacity evropského i globálního průmyslu dodat vhodné turbíny v potřebném čase. Zda vůbec reálně existují, jaké mají dodací lhůty.

Náběh nových technologií bude méně plynulý, než si to nyní v Evropě malujeme. Dovoluji si jen připomenout, že náš kontinent už neumí vyrábět v dostatečném množství ani roušky a respirátory.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám