Článek
„Bankám loni prospívala makroekonomická situace, která jim byla šita téměř na míru. Základní úroková sazba klesla dostatečně nízko na to, aby podnítila úvěrovou aktivitu, ale zůstala dost vysoko na to, aby ponechala prostor pro zdravé marže,“ řekl analytik Investiky Vít Hradil.
Pokračovaly refixace hypoték z předchozího období za vyšší sazby, ale bez nárůstu míry selhání. Ekonomický růst táhla oživující spotřebitelská poptávka. Nezřídka navíc banky mohly rozpouštět opravné položky připravené na systémová rizika z předchozích let, která se nenaplnila, dodal Hradil.
Ačkoliv ziskovost bank zůstává vysoká, tempo jejího meziročního zlepšení proti předchozím letům zpomalilo, uvedla analytička Anna Píchová.
„Pokud srovnáme ziskovost bank vůči výkonu české ekonomiky nebo velikosti bankovních aktiv či potřebnému kapitálu, tak v podstatě dosahuje lepších výsledků ve srovnání s předcovidovým obdobím až v posledních dvou letech,“ upozornila.
Šest největších bank bude i z loňských zisků platit daň z neočekávaných mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila předchozí vláda jako 60procentní daňovou přirážku za nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent.
„Šestici největších bank sice loni vzrostl zisk, na windfall tax ale neodvedou částku, která by byla významná jak pro ně, tak i pro stát. Výběr by se mohl pohybovat v řádech nižších stovek milionů korun,“ sdělil analytik XTB Tomáš Cverna.
České spořitelně loni stoupl čistý zisk meziročně na 27,8 miliardy korun, ČSOB na dvacet miliard, Komerční bance na 18 miliard a Raiffeisenbank na téměř deset miliard. Moneta Money Bank vykázala čistý zisk 6,5 miliardy Kč, Česká a slovenská UniCredit Bank pak 12 miliard.
