PŘEHLEDNĚ: Balíček zvýší odvody všem, nejvíc zaměstnancům

Zaměstnance zasáhnou hlavně rušené slevy na daních a nový odvod na nemocenské ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu. OSVČ vzroste vyměřovací základ, firmám stoupne korporátní daň a později jim skončí osvobození při případném prodeji akcií.

„Na nápravě financí se jednoduše budeme podílet všichni,“ řekla Právu řídící partnerka poradenské společnosti RSM Monika Marečková.

Tisíce korun ročně navíc vytahá z kapes českých domácností i skoro dvojnásobný nárůst daně z nemovitosti a vyšší spotřební daně zejména u alkoholu a tabáku.

Kvůli zrušení či omezení některých daňových slev a zavedení příspěvku na nemocenské pojištění zaměstnanců se v procentuálním vyjádření nejvíce zvýší daňové a odvodové zatížení u rodin s dětmi staršími tří let, kdy má rodič zaměstnanecký příjem kolem 40 až 50 tisíc Kč měsíčně a druhý rodič je doma s dětmi a nedosahuje příjmu nad 68 000 Kč ročně.

„Zde se dostáváme na úroveň až o 10,5 procenta vyšších odvodů na dani a pojistném vůči hrubé mzdě,“ uvedla pro Právo daňová poradkyně společnosti BDO Monika Lodrová. Odvody by u takového zaměstnance za rok stouply příští rok o bezmála 63 tisíc korun.

Uvedený případ je podle Lodrové ale extrémní. „Průměrný dopad na poplatníky očekávám zvýšení odvodů kolem dvou až pěti procent hrubé mzdy,“ zdůraznila.

Balíček se podle ní zásadněji dotkne i zaměstnanců s vysokými příjmy v pásmu 125 tisíc až 175 tisíc korun měsíčně, kteří budou nést plné odvody na sociální zabezpečení, a zároveň již budou zdaněni vyšší sazbou daně, protože 23procentní limit pro sazbu daně se sníží na 36násobek průměrné mzdy.

„Rozdíl pak samozřejmě bude o to vyšší, pokud má takovýto poplatník v domácnosti dítě či děti starší tří let a doposud uplatňoval slevu na manžela či školkovné. Zde se pak dostáváme na zvýšení daní a odvodů o zhruba pět procent hrubé mzdy,“ dodala.

Ten, kdo vydělává 20 000 hrubého, si příští rok podle BDO pohorší na odvodech až o 6600 korun. Dále se zaměstnanců může dotknout i omezení daňového osvobození benefitů typu příspěvek na sportovní a kulturní akce či využití zdravotnických zařízení, kde vláda osvobození nově zastropovala na polovině průměrné mzdy, což je asi 1800 Kč měsíčně. Do tohoto limitu se ale většina lidí s benefity vejde.

Experti upozorňují, že některé rušené změny zaměstnanci využívali jen zřídka. Podle Marečkové jde i o slevu na manželku či manžela, která nakonec nebude rušena zcela, ale dál ji budou moci využít rodiny pečující o děti mladší tří let. „Citelnější změnou může být zrušení školkovného, které činí více než 17 tisíc korun ročně,“ podotkla Marečková.

I když daně ještě poměrně nedávno klesaly, většině domácností reálně příjmy klesly, když spotřebitelské ceny za poslední tři roky stouply v součtu asi o čtvrtinu.

„Z pohledu zaměstnance je pozitivní zprávou, že se stát rozhodl ponechat částečnou podporu zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Nacházíme se v době vysoké inflace a ochota Čechů měnit práci při nespokojenosti se mzdou je naopak nízká. Benefity jsou proto především pro pracovníky s průměrnou a méně než průměrnou mzdou důležitou součástí odměny,“ poznamenal expert na daně právnických osob v RSM Tomáš Livora.

Ten očekává, že většina firem ve vnitřních směrnicích omezí maximální výši benefitů právě na vládou navrhovanou hranici.

Balíček také zvyšuje spotřební daně z tabáku, alkoholu a hazardu a o 1,8násobek zvedá daň z nemovitostí, což se dotkne nejen domácností, ale i podnikatelů a firem. Naopak na polovinu klesne státní podpora stavebního spoření.

Reálné příjmy Čechů mohou příští rok opět klesnout i kvůli změnám v dani z přidané hodnoty (DPH), kde se sice přeřadí ze sazby 15 procent do sloučené nižší 12procentní sazby potraviny, u řady položek včetně sociálně citlivých však bude zdanění vyšší než dnes a jejich ceny tak vzrostou. Podle partnera poradenské skupiny Apogeo Vladimíra Chylíka to dopadne hlavně na lidi s nižšími příjmy.

Asociace nájemního bydlení minulý měsíc uvedla, že konsolidační balíček prodraží roční nájemné bytu o 60 metrech čtverečních v průměru o 2000 korun. Růst nákladů na bydlení bude spojený především se zvýšením DPH u centrálního tepla a vodného a stočného z deseti na 12 procent a dojde i ke zvednutí DPH u úklidových služeb ve společných prostorách z deseti na 21 procent a zvýšení DPH u svozu komunálního odpadu z 15 na 21 procent. K tomu se přidá vyšší daň z nemovitosti, kterou většina pronajímatelů promítne do výše nájemného, dodala asociace.

Lidem z mnoha rodinných domů na vesnicích zase může až o tisíce korun ročně prodražit vytápění přesunutí palivového dřeva, pelet či briket z 15procentní do základní 21procentní sazby DPH.

Co se týče odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), dopad na ně v poměru k hrubým příjmům lze podle daňových expertů očekávat nižší, a to díky možnosti uplatnění paušálních výdajů, které dopady úsporných opatření poněkud mírní.

„OSVČ si pohorší průměrně o dvě až čtyři procenta v závislosti na úrovni příjmů, způsobu uplatnění výdajů, respektive výši výdajového paušálu, rodinné situaci a podobně,“ shrnula Monika Lodrová z BDO.

Minimální vyměřovací základ má u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost nově vzrůst ze současných 25 procent až na 40 procent průměrné mzdy, a to postupně o pět procent ročně.

„OSVČ tedy v roce 2023 zaplatí minimální zálohu na pojistné na důchodové pojištění ve výši 2944 Kč, po zvýšení na 30 procent průměrné mzdy v roce 2024 by odvod činil asi 3532 Kč. Reálně však bude ještě vyšší z důvodu navýšení průměrné mzdy na rok 2024, nakonec tak bude zhruba 3852 Kč,“ upozornila Lodrová.

U podnikatelů, kteří hradí sociální pojistné ze skutečného vyměřovacího základu, dále dojde k jeho zvýšení na 55 procent základu daně ze samostatné činnosti oproti současným 50 procentům.

Stejně jako zaměstnanci přijdou OSVČ o možnost uplatnění některých slev, tento efekt se však reálně projeví od vyššího hrubého příjmu, než tomu je u zaměstnanců, protože se u OSVČ uplatňuje sazba daně na daňový základ, tedy příjmy snížené o výdaje, a poté se slevy odečítají.

To, co nejvíc pocítí firmy, a hlavně ty menší, je návrat k 21procentní výši daně z příjmu právnických osob. „Tu jsme tu měli až do roku 2008, v boji s krizí tehdy ale došlo ke snížení na současných 19 procent. Je otázkou, jak budou firmy reagovat. Některé se mohou rozhodnout k přesunu sídla podnikání do zemí s nižší daňovou zátěží, takových podnikatelů ale pravděpodobně mnoho nebude,“ míní Livora.

Oproti původní verzi vládního balíčku z května došlo ještě ve Sněmovně k některým dílčím úpravám. Mezi ně patří i úpravy podmínek pro zdanění prodeje firem nad 40 milionů, kde došlo k odkladu účinnosti o rok a návrh byl později doplněn také o možnost využít přecenění nabývací hodnoty podílů a cenných papírů.

„Jde o vstřícný krok, díky kterému nebudou muset majitelé firem podnikat unáhlená rozhodnutí,“ poznamenala Monika Marečková z RSM.