Článek
„Změna by donutila majitele se svými nemovitostmi efektivněji nakládat a zároveň uvolnila zablokované a dlouhodobě nepronajímané byty,“ uvedl místopředseda správní rady asociace Tomáš Kaláb.
Podle něj je daň z nemovitosti v Česku i po zvýšení z roku 2024 stále relativně nízká. U bytu v hodnotě pět milionů korun by majitel při navrhovaném nastavení zaplatil ročně zhruba pět tisíc korun, tedy i několikanásobek současné částky.
Vyšší zdanění by podle návrhu mohlo rozhýbat trh s bydlením. Podíl prázdných bytů se podle odhadů pohybuje kolem deseti procent, přičemž pětiprocentní hranice je podle Kalába normální a zdravá pro trh.
Kaláb zároveň zdůraznil, že změna by přinesla více peněz i obcím, do jejichž rozpočtů daň směřuje. Podle něj by tak mohly mít větší motivaci podporovat výstavbu. Ceny nemovitostí přitom v posledních letech výrazně rostly – například v Brně a okolí zdražily nové byty za pět let až o dvě třetiny.
Navázání daně na hodnotu nemovitosti prosazují i experti think-tanku IDEA či výzkumné společnosti PAQ Research. „Pomohlo by to omezit tlak na ceny vlastnického bydlení a zároveň by to bylo spravedlivější,“ uvedl ekonom PAQ Research Petr Vilím.
Současný systém podle něj zvýhodňuje majitele dražších nemovitostí, kteří v poměru k jejich hodnotě odvádějí nižší daň než vlastníci levnějších bytů.
Změna by podle expertů nemusela být ani administrativně složitá. Hodnota nemovitostí by se mohla odvíjet například od cenových map v katastru, nikoli od individuálního posudku každého bytu či domu.
Nynější podoba daně z nemovitosti v Česku nezohledňuje skutečnou cenu objektů. Čím je nemovitost dražší, tím nižší je její zdanění vzhledem k tržní hodnotě. Majitelé levnějších realit tak nesou poměrově větší zátěž.
Úřady chystají jiné řešení
Ministerstvo financí ale podobnou úpravu nyní nechystá. „Prioritou je daně nezvyšovat a zaměřit se na řádný výběr těch stávajících,“ uvedl mluvčí resortu Filip Běhal. Vláda chce podle něj naopak zastavit automatické zvyšování daně prostřednictvím inflačního koeficientu.
Také ministerstvo pro místní rozvoj s návrhem nesouhlasí. „Namísto plošného zvyšování daňové zátěže se soustředíme na podporu nové výstavby, zrychlení povolovacích procesů a rozvoj nájemního bydlení,“ řekla mluvčí Veronika Lukášová.
Samosprávy připouštějí, že debata má racionální základ, varují ale před jednoduchými závěry. „Nelze automaticky předpokládat, že zvýšení daně povede k uvolnění bytů na trh,“ upozornil předseda Svazu místních samospráv Petr Halada.
Podle něj nejde vždy o spekulativně držené nemovitosti, ale často o běžné rodinné využití. Výraznější zvýšení daně by tak podle něj mohlo spíše znamenat dodatečné náklady pro vlastníky než rychlé zlevnění bydlení.


