Akciové trhy mají za sebou těžký rok. Propadu se nevyhnou ani v příštím roce, míní analytici

Vysoce volatilní. Tak by se dal charakterizovat letošní vývoj evropských a amerických akciových indexů.

Ten největší americký – S&P 500 odepisoval v jednu chvíli od začátku roku přes 25 procent, evropský Stoxx Europe 600 dokonce přes 27 procent. Nyní je však na tom lépe, ztrácí 11,5 procenta, zatímco S&P 500 kolem 19 procent.

„Naše domácí burza měřená indexem PX za prvních jedenáct měsíců ztratila 14,78 procenta. Minima byla ale někde na úrovni až téměř -22 procent,“ doplnil akciový analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Z jednotlivých sektorů se dařilo pouze tomu energetickému. „Ten dokázal těžit z globálního růstu cen energií i z omezení dovozu energetických surovin z Ruska kvůli sankcím,“ zhodnotil pro Novinky výkonný ředitel investiční platformy Portu Martin Luňáček.

„Silně trpěly naopak z loňských let nadhodnocené akcie technologických firem v čele s Metou provozující Facebook, Amazon nebo Netflix. Ty jednak zpomalily svůj růst a také jim nesvědčí období vysokých úrokových sazeb, a tedy drahých peněz,“ dodal.

A jaké okolnosti stály za tak výrazným propadem? Vysoká inflace a opožděné reakce centrálních bank v USA i v Evropě, konstatoval vedoucí akciový analytik České spořitelny Petr Bártek.

„Inflace se postupně rozjížděla již v loňském roce v souvislosti s nakumulovanými úsporami domácností a narušenými logistickými řetězci po koronaviru,“ řekl Bártek Novinkám.

„Následně ji výrazně zrychlila energetická a komoditní krize způsobená konfliktem na Ukrajině. Opožděná reakce centrálních bank byla následně o to výraznější a nyní hrozí přestřelením,“ doplnil.

V příštím roce bude vývoj na trzích důsledkem utahování finančních podmínek.

„Zvýšené úrokové sazby ovšem mají zpožděný efekt, navíc v eurozóně i za mořem ještě nedosáhly svého vrcholu, takže inflace sice bude klesat, dlouhodobého cíle centrálních bank však ještě nedosáhne, pokud ekonomika zásadně nezpomalí,“ tvrdí analytik XTB Štěpán Hájek.

Ten je toho názoru, že v nadcházejícím roce může akcie čekat další pád, byť ne větší než letos.

„Od společností se očekává stále mírná expanze zisků, ale centrální banky chtějí vše zpomalit. Trh práce je stále silný a zdá se být jen otázkou času, než začne zpomalovat. To se projeví v pomalejším růstu ekonomiky, to zpomalí růst zisků firem a odrazí se v poklesu ocenění akcií,“ uvedl s tím, že náraz očekává někdy v polovině roku.

Také podle Trampoty budou ještě úrokové sazby růst, protože centrální banky budou dál bojovat s inflací.

Takové prostředí ovšem není pro akcie ideální, a tak je otázkou, jak si firmy v takových podmínkách povedou. Na trhy navíc negativně působí stále covid (zejména v Číně) a geopolitické napětí. Proto očekává i pro rok 2023 volatilní obchodování.

„Zaměřil bych se na cyklické nebo hodnotové akcie, respektive společnosti, před kterými byl silný výhled a které v krizových dobách hodně oslabily. Jakmile se vše vrátí řekněme do standardní situace, měl by se projevit jejich silný fundament a růstové vyhlídky, které byly torpedovány krizí. V dlouhém horizontu bych očekával jejich růst,“ dodal.

Hájek by volil energetický a zdravotnický sektor v USA. Naopak ceny v Evropě považuje za příliš vysoké vzhledem k tomu, že kontinent zatím nečelil tvrdé zimě a rychlému vyprázdnění plynových zásobníků.

„Čína se může díky uvolnění restrikcí odrazit dříve než rozvinuté země, ale doporučil bych nižší expozici, a to především kvůli politickému riziku a riziku v tamním realitním sektoru. Pokud přijde další propad zisků a akcií, volil bych růstové tituly,“ uzavřel.

Pro investory může být podle Luňáčka lákavé investování do klasického portfolia 60/40, což je mix akcií a dluhopisů.

„Tohle jednoduché rozložení portfolia, jež bylo částí analytiků řadu let považováno za přežitek, může nyní poskytnou zajímavé očekávané zhodnocení a lze do něj jednoduše zainvestovat pomocí ETF. Spolu s klesajícími úrokovými sazbami porostou totiž jak akcie, tak i dluhopisy,“ dodal Luňáček.