Hlavní obsah

Zvýšení daní prošlo Senátem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Konsolidační balíček, který zvýší daňovou povinnost prakticky všem, kteří v Česku žijí nebo podnikají, prošel Senátem. Členové horní komory sice měli ve středu ke změnám navrženým vládou řadu výhrad, například k rozpočtovému určení daní či omezení zaměstnaneckých benefitů, nakonec ale novelu 65 zákonů většinově schválili.

Foto: Michal Krumphanzl, ČTK

Schůze Senátu, 8. listopadu 2023, Praha. Na programu je mj. schvalování konsolidačního balíčku

Článek

„Každému v balíčku něco chybí a něco přebývá,“ prohlásil předseda senátního klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Před finálním kolem v Senátu však stejně jako šéf klubu Starostů a nezávislých Jan Sobotka ujistil, že zákonodárci za obě strany přijetí konsolidačního balíčku ve sněmovní verzi nakonec většinově podpoří.

To se také stalo a o pozměňovacích návrzích ani zamítnutí balíčku, jak to chtěla opozice, se už nehlasovalo.

Středula vyzval Pavla, aby vetoval konsolidační balíček

Domácí

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) před senátory balíček zdůvodňoval akutní potřebou konsolidace veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. Už v příštím roce má přinést do státní kasy navíc přes 35 miliard korun.

Podle Stanjury jde o kompromis všech pěti vládních stran. „Považuji tento návrh zákona za odvážný krok a velmi cenný kompromis. Jsem přesvědčený, že návrh zákona je vyvážený,“ řekl.

Zároveň připomněl, že zatímco loni stát zaplatil na úrocích ze státního dluhu 50 miliard, letos to bude 70 miliard a v příštím roce 95 miliard. V roce 2025 by měl tento výdaj vzrůst na 105 až 110 miliard.

Balíček dopadne hlavně na zaměstnance s dětmi

Spolu s úsporami v resortech v příštích dvou letech chce vláda srazit schodek státního rozpočtu celkem o 150 miliard. Změny musí ještě podepsat prezident Petr Pavel, platit mají od ledna.

Pokud se tak stane, odvody domácností se podle propočtů ekonomů a daňových poradců příští rok zvýší o desítky tisíc korun, v některých případech až o desetinu, přičemž nejhůře na tom budou středně příjmoví zaměstnanci s malými dětmi.

Vyšší odvody čekají zaměstnance, podnikatele i firmy. Zaměstnance zasáhnou hlavně rušené slevy na daních, včetně například školkovného, a nový odvod na nemocenské ve výši 0,6 procenta jejich hrubého příjmu.

Elektřina příští rok nikomu výrazně nezdraží, tvrdí Stanjura

Ekonomika

OSVČ vzroste vyměřovací základ, firmám stoupne korporátní daň. Další peníze z kapes daňových poplatníků vytahá i takřka zdvojnásobení daně z nemovitostí a vyšší zdanění alkoholu či tabáku. Nejistota je kolem dopadů změn u daně z přidané hodnoty.

Reálné příjmy Čechů mohou příští rok oslabit, když se sice od ledna přeřadí z 15 procent do sloučené nižší 12procentní sazby potravin, u řady položek včetně sociálně citlivých však bude zdanění vyšší než dnes a jejich ceny tak vzrostou.

Jednotlivé výtky spadly pod stůl

Balíček prošel na plénu horní komory hladce, přestože ho beze změn podpořil jen jeden ze tří výborů Senátu.

Pouze ústavně-právní výbor doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn, i když v něm rovněž zaznívaly kritické hlasy, hlavně ke změnám v podílu samospráv na rozpočtovém určení daní.

Hospodářský výbor se dohodl na třech ze sedmi doporučení vládě, které navrhoval jeho předseda Miroslav Plevný (STAN). Ten dnes uvedl, že se zatím nepodařilo vyvrátit všechny obavy, které návrh vzbuzuje.

Senátní hospodářský výbor nedoporučil schválit konsolidační balíček

Domácí

Prosadil přijmutí doprovodné usnesení, podle něhož by ministerstva měla případně navrhnout úlevy u zaměstnaneckých benefitů, přijmout opatření na ochranu energeticky náročného průmyslu nebo snížit daňové sazby u balené minerální a kojenecké vody.

Senátor Michael Canov (SLK) navrhoval zachovat podíl obcí a krajů na výnosu z daní tak, aby se obcím nesnížil z 25,84 na 24,92 procenta a krajům o dvě setiny na 9,76 procenta.

Balíček za snížení podílu nechává obcím výnos daně z nemovitostí, kde se sazby zvyšují v průměru o 80 procent.

Senátoři se přeli i o možném zavedení zdanění tichého vína, s čímž ale balíček nepočítá. Petr Vícha (ČSSD) požadoval zachování dotací na budování protipovodňových opatření a výjimky na zdanění plynu pro výrobu skláren, železáren a sléváren.

Přiznal ale, že balíček bude schválen beze změn. Na jeho zamítnutí, který navrhoval, neměl klub ANO a ČSSD v horní parlamentní komoře dost hlasů.

Podle opozice balíček dopadne tíživě na lidi i firmy. I když daně v Česku ještě poměrně nedávno klesaly, většině domácností reálně příjmy klesly, když spotřebitelské ceny za poslední tři roky stouply v součtu asi o čtvrtinu.

Kdo kolik přilepší státnímu rozpočtu

Vládní balíček zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent. Státu to má od roku 2025 přinést asi 22 miliard korun ročně.

Zaměstnanci už příští rok vylepší příjmy státního rozpočtu o zhruba 11,9 miliardy. Vláda totiž pro ně zavede povinné nemocenské pojištění se sazbou 0,6 procenta z jejich hrubého příjmu.

Živnostníci příští rok odvedou státu navíc tři miliardy korun kvůli zvýšení odvodů na sociální pojištění.

Balíček také slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek.

Dále ruší některé daňové výjimky a vedle daně z nemovitosti porostou i některé spotřební daně. Státní podpora stavebního spoření klesne na polovinu.

Daňové změny přejí vysokopříjmovým

Ekonomika

Reklama

Výběr článků

Načítám