Hlavní obsah

Zrušení karenční doby je populistický vánoční balíček, nerušte ji, vzkazují senátoři Maláčové

Novinky, Renáta Bohuslavová

Senátoři nechtějí zrušení tzv. karenční doby a proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Zákon, kterým se mění zákoník práce, poslali zpět do Sněmovny. Chtějí, aby ho poslanci úplně zrušili. Pro zrušení se vyjádřilo 37 senátorů.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

Ustavující schůze Senátu. V přední lavici senátoři ODS (zprava) Jaroslav Kubera a Miloš Vystrčil.

Článek

„Kompenzace pro podnikatele jsou bezvýznamné a přijde mi, že změnu zákona navrhoval někdo, kdo nikdy nepodnikal,” řekl ve čtvrtek na plénu horní komory senátor Rostislav Koštial z ODS.

„Je to populistický vánoční balíček a nehlasujme pro něj,” vyzval ostatní senátory.

Podle senátorů z řad ODS současný stav, kdy se nemocenská vyplácí až od třetího dne nemoci, vede k větší odpovědnosti zaměstnanců a snižuje nemocnost.

Valachová: Zaměstnavatelé dostanou kompenzace

Zrušení karenční doby a zavedení proplácení nemocenské od prvního dne v Senátu hájila poslankyně ČSSD Kateřina Valachová.

„Zaměstnavatelé nebudou oškubáni, jak někdo tvrdí. Počítáme s kompenzací. Je správně obnovit proplácení nemocenské od prvního dne nemoci. Je to poctivé a zdraví je nejvyšší hodnota,” uvedla Valachová.

Zrušení karenční doby má přinést novela zákoníku práce. Zaměstnanci by tak znovu i v prvních třech dnech nemoci měli dostávat 60 procent denního vyměřovacího základu. Nyní během prvních tří dnů nedostávají nic.

Zaměstnavatelům by se na druhou stranu měla karenční doba kompenzovat snížením odvodů o 0,2 procentního bodu, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Změna zákoníku práce se tak vrací do Sněmovny se zamítavým stanoviskem senátorů. Ti také upozornili na to, že pokud bude nakonec karenční doba zrušena, mělo by se debatovat o větších kompenzacích pro zaměstnavatele. Například navrhují, aby se odvody snížily až o 0,3 procenta.

Jako částečnou kompenzaci připravila vláda zavedení tzv. e-neschopenek. Senát zároveň ale ve čtvrtek dopoledne schválil jejich odklad a pevné zavedení až od roku 2020, kdežto karenční doba by měla být zrušena už od 1. července 2019.

„Vše je to v rámci širší dohody na karenční době. Když to nebylo technicky možné, tak je tam odklad, ale od 1. července 2019 bude fungovat třeba možnost zjistit si, zda je zaměstnanec nemocný, nebo ne,” uvedla Novinkám ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová k tomu, že karenční doba začne zřejmě platit o půl roku dřív než e-neschopenky.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám