Na chmelnicích finišují jarní práce. Rostliny chmelové révy se ručně natáčejí na drát

Jarní práce na českých chmelnicích jsou ve finální fázi. „Za sebou už máme docela hodně práce. Chmelnice se musí na jaře srovnat, připravit pro řez, pak se ořeže staré dřevo z chmelových rostlin. A v polovině dubna přijeli brigádníci, kteří začali zavěšováním chmelovodičů, drátků, po kterých se potom chmel pne,“ líčí Aleš Mašanský z farmy Loužek Obora na Lounsku.

Farma má podle Mašanského na zhruba 42 hektarech 125 tisíc chmelových rostlin a každá rostlina má dva drátky, takže je potřeba pověsit a přivázat na konstrukci nahoru čtvrt milionu chmelovodičů. Každý z nich pak musí brigádníci zapíchnout k té rostlině.

„Teď jsme ve stavu, kdy zavádíme. To znamená, že na každý chmelovodič by měly ideálně přijít tři chmelové révy, které se musí ručně natočit. Takže tři čtvrtě milionu rostlinek se musí natočit na drát a ukázat jim tak směr otáčení,“ popsal Mašanský. „Musí se to dělat ručně. Každá rostlina je totiž jiná, jinak narostlá a nikde na světě na to neexistuje technologie, která by uměla tuto ruční práci nahradit,“ dodal pěstitel.

Na jarní práce jeho farma zaměstnává 17 lidí, kteří dělají vše od drátkování až po druhé zavádění, kdy už je chmelnice připravená na přihnojení a přiorávku. Tyto jarní práce brigádníků probíhají zhruba od 15. dubna do 25. května. „Brigádníky máme ze zahraničí, z Bulharska. Je to stálá parta, která k nám jezdí jak na jarní práce, tak na sklizeň,“ řekl Aleš Mašanský.

Přestože má chmelová farma na Lounsku za sebou několik deštivých dní, pěstitele chmelu trápí sucho. „Je to extrémně suchá sezóna. Psalo se o tom, že jde o největší sucho za posledních 65 let a podle mě je to realita,“ míní Mašanský.

„Poslední týden sice pršelo a dohromady nám tu spadlo 30 milimetrů, ale od 1. března až do těchto dešťů spadlo jen 14 milimetrů. Takže v podstatě nic,“ dodal a připojil historku z návštěvy izraelských přátel. „Jeden z nich nám říkal, že žije na poušti a že za stejnou dobu napršelo na poušti 40 milimetrů, tedy třikrát víc než tady,“ vylíčil farmář.

Jeho farma používá půdní sondy, jejichž prostřednictvím zjišťuje vlhkost v půdním profilu až do 120 centimetrů. „Pomáhá nám to vidět, jaká je nasycenost půdy. Abychom tam zbytečně nelili závlahu a byli více efektivní,“ vysvětlil Mašanský s tím, že chmel se bez vody, bez závlahy neobejde. „Když člověk nebude pít, tak časem zemře, a úplně stejně je to s chmelem,“ krčí rameny pěstitel.

Pěstitele chmele podle něj letos trápí i vysoká cena nafty. „Ovlivňuje nás to moc. Spotřeba naší farmy je zhruba 50 tisíc litrů za rok. Když se to vynásobí deseti až patnácti korunami, o které je nafta dražší, tak je to půl až tři čtvrtě milionu korun, které jsou navíc vyhozené. V rámci celkového obratu farmy kolem třiceti milionů korun, tak nafta dělá výrazný skokový nárůst nákladů,“ dodal.