Článek
Studenti tři čtvrtě roku tok monitorovali. Z jejich studie vyplývá, že řeka Klenice v posledních letech trpí častým výskytem sucha a velmi nízkými průtoky, a to zejména v letních měsících. Tím je tok citlivější na znečištění a kvalita vody i života v říčce je špatná.
„V minulosti došlo v Klenici k častým úhynům ryb, přičemž se dosud nepodařilo jednoznačně určit konkrétní zdroj znečištění, a to ani České inspekci životního prostředí,“ uvedl náměstek mladoboleslavského primátora Petr Servus (ANO).
Podezření na znečištění podle něj padá mimo jiné na dešťové kanalizace z průmyslové zóny na okraji města, odkud se mohou při přívalových deštích spláchnout nečistoty přímo do toku. Průmyslová zóna v tom ale není sama.
Říčka Klenice je přítokem Jizery, vlévá se do ní v Mladé Boleslavi.
Řeka protéká chovnými rybníky a ústí do ní i menší soukromé čističky odpadních vod. Dobře na kvalitu vody nepůsobí ani svedení dešťové vody z velkých parkovišť. „Při letní bouřce naprší na velké rozpálené parkoviště u obchodního centra a voda z něj steče do říčky, tak to stačí k tomu, aby v teplé vodě ryby uhynuly. Rybáři je tam sice vysadí znovu, ale nemá to moc smysl, úhyny se budou opakovat, dokud se stav toku nezmění,“ upozornil náměstek primátora.
Víc kontrol a tůně
Vedení města chce proto nyní systematicky kontrolovat výpusti z firem. Správce vodohospodářské sítě by také měl dát do odlehčovací kanalizace, která slouží právě při přívalových deštích k odvedení nadbytečné vody mimo čističku, jemnější síta a ta častěji čistit. Tím by se mělo zabránit odtoku splašků do řeky.
Kromě toho se v parku Štěpánka, jímž řeka protéká, zvýší její hladina. „Zvýší se tady hráz, aby se zadrželo více vody, a vzniknou dvě nové tůně,“ popisoval Servus plánovaný zásah přímo do toku Klenice. Tyto práce by měly vyjít zhruba na 3,5 milionu korun.
Vodu zadržet a využít
Opakující se sucha a časté přívalové deště také vedou ke změně hospodaření s vodou ve městě. „Před desítkami let se všichni snažili odvodňovat, vody se rychle zbavit. Teď ji naopak potřebujeme zadržet a využít, ne ji nechat hned odtéct do kanalizace. Musí se změnit myšlení lidí a upravovat podle toho projekty,“ uvedl Petr Servus.
Ze střech či parkovišť a z dalších ploch by měla voda směřovat do retenčních nádrží. V areálech městem zřizovaných škol a školek proto postupně vznikají zádržné systémy na dešťovou vodu, aby se co nejvíce využila na zalévání zelených ploch.
Klenice a její břehy se zalíbily nutriím, které přírodovědci označují za invazní druh.
„Ve městě je spousta zelených ploch podél chodníků, chodníky ale mají sklon do silnice ke kanalizaci. Kdyby měly sklon opačný k trávníku, mohla by se voda vsáknout do nich. Kde to bude možné, měly by se dělat takovéto změny, ale to je na delší čas,“ dodal Servus.
Současně upozornil, že opatření na zadržení vody přitom nemají jen efekt pro získání vhodné užitkové vody pro závlahu, a tím pádem menší spotřebu vody pitné, ale efekt je i finanční. Právnické osoby totiž platí podle plochy střech poplatky za odvedení dešťové vody do kanalizace. Pokud vodu svedou do retenční nádrže a využijí, poplatek hradit nemusejí.