Hlavní obsah

Člověk v tísni poskytl obětem povodní na severní Moravě už 300 milionů. Podporuje ty, co nedosáhnou na pomoc od státu

3:55
3:55

Poslechněte si tento článek

Opravy a odstraňování škod, ale i další demolice nenávratně poškozených domů pokračují i tři čtvrtě roku po loňských zářijových povodních na severní Moravě a mnoho domácností stále nemá zajištěné stabilní bydlení. Člověk v tísni proto nadále poskytuje cílenou podporu těm, kteří jsou v obtížné situaci. Dárci už z vybrané půl miliardy využili téměř 300 milionů.

Foto: Petr Marek

Jeseník po loňských povodních

Článek

Člověk v tísni v postižených oblastech nabízí materiální i finanční pomoc, pomáhá s žádostmi o příspěvky z programu Živel 3, ale zaměřuje se i na ty, co na státní pomoc vůbec nedosáhnou.

Pan Adam z Jesenicka při povodni přišel o dům i pozemek. „Mým jediným příjmem je invalidní důchod 5435 korun měsíčně. V současnosti si vyřizuji koupi bytu, náklady na něj by mi měla částečně pokrýt státní dotace z programu Živel 3, nicméně zbývající finance bych se svým příjmem nedal dohromady a bez podpory bych si nové bydlení nemohl dovolit,“ popisuje svoji situaci. Člověk v tísni mu poskytl dar 1,275 milionu korun. „Ten mi pokryje zbytek nákladů na koupi bytu,“ dodal.

Ne všechny domácnosti ale na program Živel 3 dosáhnou. Třeba Lenka a Jan Hudcovi z Bílé Vody na Jesenicku získali od Člověka v tísni předběžně finanční pomoc ve výši jednoho milionu korun. Nebyli sice zaplaveni přímo, ale pod tíhou vody se utrhl svah a jejich dům zasypalo asi 80 kubíků zeminy.

Hudcovi z Bílé Vody na Jesenicku k situaci po povodníchVideo: Člověk v tísni

„Máme zprávu od geostatika na svah, ale vyjádření statika týkající se domu, máme jen z doby bezprostředně po povodni a od té doby se objevují trhliny. Na státní dotaci z programu Živel 3 nemáme nárok, jelikož ta neřeší pozemek a ani z pojišťovny nám ze stejného důvodu nebylo nic vyplaceno. Spoléháme proto na pomoc Člověka v tísni a jsme rádi, že se zajímají a že přijeli,“ říkají Hudcovi.

Situace kolem poškozených budov se stále vyvíjí a s pokračujícími opravami vycházejí najevo nové případy, kde statik doporučí demolici. „Demolice se aktuálně týkají přibližně devadesáti domácností, které přišly o své domovy nebo je kvůli rozsahu škod čeká úplné stržení,“ podotkl vedoucí povodňového programu Člověka v tísni Aleš Souček.

Foto: Člověk v tísni

Demolice jednoho domu v Písečná z konce letošního května

Opravy zároveň pokračují i na dalších silně poškozených domech, ale v mnoha případech zatím není možné dokončit vysoušení a stavební práce „Průběžně se také objevují nové případy, kde statik doporučí demolici až po zahájení oprav, kdy se teprve naplno projeví rozsah poškození,“ konstatoval.

Škody ale utrpěla i zařízení, která slouží nejohroženějším skupinám. Pomoc od Člověka v tísni ve výši 215 tisíc korun tak směřovala například do azylového domu SKP Boétheia v Jeseníku, kde měli při zářijové povodni vytopeno celé přízemí objektu, který má ubytovací kapacitu pro 48 lidí a dalších 20 lidí v noclehárně a denním centru.

„Bezprostředně po povodni se klienti zdržovali ve druhém patře, provizorně jsme z naší kaple udělali noclehárnu. Voda byla do výše 1,5 metru a zničila prádelnu, jídelnu, kotelnu, pokoj a jiné místnosti. Budova je města a to ji mělo špatně pojištěnou, takže finance na opravy se nám opravdu hodily,“ uvedl ředitel organizace Kamil Archel, který peníze z daru využije na zaplacení opravy podlah a koupi nového křovinořezu a sekačky. V půlce června plánují rekonstrukci topení. „Teď už jedeme v normálním provozu,“ dodal.

Kromě přímé pomoci věnuje Člověk v tísni 50 milionů korun na prevenci přírodních katastrof. Tyto prostředky směřují do protipovodňových a přírodě blízkých opatření v oblastech Krnovska a Jesenicka a také na podpůrné programy pro místní samosprávy, školy, spolky a obyvatele.

„Zaměřujeme se na adaptaci krajiny a toků, na výsadby a obnovu přírody i na konkrétní technická opatření. Společně s některými obcemi, jako například Bělá pod Pradědem, Jeseník, Česká Ves, Písečná, Mikulovice, Vrbno pod Pradědem, Karlovice či Brantice pracujeme na výběru nejrizikovějších lokalit a plánujeme jejich úpravy tak, aby byla oblast do budoucna odolnější,“ prozradil koordinátor projektů zvyšování odolnosti krajiny Člověka v tísni Michal Kristýnek.

Výběr článků

Načítám