Hlavní obsah

S klíčem do nevědomí, nová expozice v Příboře mění pohled na Freuda

Příbor

Žádné vitríny s muzejními exponáty ani encyklopedická data, ale sny a zážitky z dětství. Přesně to nyní nově nabízí návštěvníkům rodný dům zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda v Příboře na Novojičínsku. Interaktivní expozici tamní radnice otevřela 170 let poté, co nejslavnější příborský rodák přišel na svět.

Po téměř devíti měsících se v Příboře opět otevřel rodný dům Sigmunda Freuda. Tentokrát s novou, interaktivní expozicí Video: Pavel Karban, Novinky

Článek

Rodný Freudův dům v Příboře se stal muzeem před dvaceti lety. Od té doby vznikla v jeho útrobách už třetí expozice. Ta současná je interaktivní a má název Dům snů Sigmunda Freuda.

„Prohlédli jsme si Freudovy expozice ve Vídni i Londýně a došlo nám, že tím unikátním tématem pro Příbor je Freudovo dětství. Že je to věc, která je pro lidi naprosto magická,“ vysvětlil jeden z autorů expozice Jakub Deml.

Ačkoli ústředním motivem jsou sny, podstatnou roli hraje i samotný dům, který jako jediný přežil demolici původní ulice v 60. a 70. letech minulého století jen díky Freudovu jménu. „Dům původně patřil rodině Zajícových a byla v něm zámečnická dílna, v níž se vyráběly klíče. Právě ty celý dům propojují, díky nim je prohlídka v podstatě hrou, kterou ocení děti i dospělí,“ zdůraznil příborský starosta Jan Malík (ŽIJEME! Příbor).

Díky klíčům se prohlídka stává objevitelskou výpravou. „Návštěvník je dostane do ruky, což vám v běžném muzeu nedají, chodí s nimi sám po domě a odemyká různé věci, například skříň či šuplíky, které reprezentují právě silné zážitky nebo sny, které tady zažil ten malý chlapec a které mohly později vést k jeho psychoanalytickým objevům,“ popsal Deml.

V jedné z místností tak návštěvník narazí například na žluté šaty, které připomínají Giselu Fluss. Ta byla první velkou láskou tehdy sedmnáctiletého Freuda, který ji i tyto šaty zmínil v díle Screen Memories v souvislosti s nejranějšími zážitky z dětství v Příboře.

Zajímavostí je i obří stůl v nadživotní velikosti, který má znázorňovat otcovskou autoritu a současně dospělým evokovat dětskou perspektivu. „Ten stůl je tak velký, že i dospělý si připadá jako malé dítě, které sotva vidí na desku toho stolu,“ objasnil spoluautor expozice, který si přeje, aby prohlídka rodného Freudova domu inspirovala co nejvíce návštěvníků k tomu, že se začnou sny či svým dětstvím zabývat.

„Všem se nám sny zdají, ale my je často nepovažujeme za důležité. Říkáme, že to jsou nějaké blbosti. Ale ony to nejsou blbosti, vždy něco znamenají,“ poukázal Deml.

Kvůli změně expozice byl rodný Freudův dům uzavřen od září. Od neděle 16. května je ale opět otevřen. Město za přeměnu stálé výstavy zaplatilo zhruba 2,4 milionu korun.

Výběr článků

Načítám